Dělat to, co umělci dělají (The i.l.y’s)

The i.l.y’s, tedy dvě třetiny Death Grips Zach Hill a Andy Morin, přichází po roce s novou deskou, která se od té první značně liší. Zatímco debut I’ve Always Been Good at True Love zní drobet jalověji, Scum with Boundaries představuje dynamickou otevřenou nahrávku s hravou elektronikou a šťavnatými noisovými pasážemi.

Úvodní track Disastrous Looks prolnutý zvukem synťáků, který se používá v děsivých částech filmů, jako by předznačoval něco strašidelného, ale to je klam. Následující Peace and Quiet připomíná Ty Segalla nebo Nine Inch Nails a Davida Bowieho, no a pak tu jsou písně jako Stop Yelling in the Museum, She’s a Genius nebo Roll Your Eyes, které mají tak živé vyznění, že by se daly považovat za veselé. Navíc album jako celek disponuje chytlavostí prosakující napříč tracklistem.

Doing Things That Artists Do už podle názvu satiricky vypráví o nelehkém údělu umělce („Feeling things that artists feel/ Never knowing what’s for real...“) a opět je oděná do rozpustilé melodie. Titulní Scum with Boundaries by – pomineme-li text – mohla zaznít ve filmu pro děti, Starts with a C Ends with a U pak působí se svými basy a trumpetami poněkud překvapivě v kontextu celého alba. Opravdu živočišným kusem je až I'm Gonna Have Sex, který působí syrově a tematicky přiléhavě.

Jedná se o velmi dobře stravitelnou záležitost, která oproti Death Grips oplývá odlehčenější atmosférou a jiným druhem energie. Nebere se tak vážně, není v ní cítit tolik úzkosti a naléhavých sdělení. Co se v ní najít dá, je ovšem stoprocentní živelnost a spontánnost, společná pro Death Grips i the i.l.y’s, jen je z opačného energetického pólu.