Dravost vs smíření (Scalp / V.O.H.)

Je povzbudivé vidět kapelu, která vydání vinylu nepovažuje za úlitbu současné módní vlně a fanouškům předloží skutečný artefakt a ne jakýsi obligátní suvenýr. A tady vidíme rovnou kapely dvě... Dotáhnout do nejmenšího detailu se podařilo splitko skupin Scalp a Victims of Hate (V.O.H.). Vychází na temně rudém vinylu s obalem, který díky nasouvacímu rukávu umožní hru s konceptem dělení alba. Stačí rukáv převrátit a najednou se na obálce zkombinují tváře členů obou formací. Jednoduché, ale účinné. K tomu je pak typograficky jednoduchý insert s texty, fotografiemi, poděkováním. Co hudba?

Hardcore at its finest. Ostré, nekompromisní, pálící přímo na komoru, s texty, které jsou přísně aktuální. Přesně tak, jak to má být. Scalp jsou melodičtější, svou hudbu staví na hutných riffech a valivém nátlaku. Nechávají dost prostoru pro výrazné, úsečné slogany v refrénech, ve slokách jdou přímočaře na dřeň. Ne že by byli Victims of Hate nějací zaumní básníci, ale přeci jen je jejich výraz poněkud odlišný, metaforičtější. V.O.H. dávají přednost agresivnímu tlaku, melodie jsou přežitek, hluk hraje prim. Kulometnými bicími se pohybují za hranou metalu, rytmy a tempa se lámou beze švů. A tam, kde Scalp protestují proti genetické modifikaci potravin a skandují klasicky punkové "národ plný fízlů", V.O.H. hledají cestu k sobě nebo dokonce k bohu. Textová úsečnost a hudební atak je vyrovnáváním se s vlastním já, nikoli snahou řvát na okolí a řešit problémy světa. Mladická dravost versus chlapácké smíření se sebou samým?

Výběr, jestli A či B, je otázkou osobního vkusu. Obě strany vinylu dávají smysl, obě mají potenciál rezonovat svým vlastním způsobem, stejně jako zaujmout coby promyšlený celek. Vizuální ztvárnění tu není samoúčelným hračičkářstvím, ale společně s hudbou vytváří umělecké dílo svého druhu. Což v kontextu postupující vinylové nadprodukce není zrovna pravidlem.