Anna Mašátová | Články / Reporty | 17.09.2014
Dcera Boniho Gnahoré, hudebníka a zakladatele umělecké komunity KiYi, opustila ve dvanácti letech školní lavice, aby se začala naplno věnovat tanci. Nadaná dívka se brzy dostala do souboru Tche Tche, se kterým začala vystupovat nejen na domácích scénách, ale i v zahraničí. Ještě zásadnějším momentem bylo setkání s francouzským kytaristou Colinem Larochem de Félinem. Z jeho původního záměru strávit v KiYi tři měsíce, se staly tři roky. A že se protiklady přitahují, platilo i v tomto případě, bledý střízlík a sošná kráska se po sňatku usadili kvůli nejisté politické situaci ve Francii a založili duo Ano Neko (Tvořme společně). Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Roku 2003 vydali u labelu Contre Jour první, eponymní album, o čtyři roky později druhou desku Na Afriki (Moje Afrika), na tanec však Dobet nezanevřela a pořádala kurzy afrického i moderního tance. Roku 2010 vyšla nahrávka Djekpa La You a Gnahoré získala prestižní ocenění Grammy v kategorii Best Urban/Alternative Performance za píseň Palea. Letos přivezla do Prahy novinku Na Drê, věnovanou ženám. Především pak ženám v Africe, ženám trpícím, bezmocným i milujícím.
Zvukovka se trochu protáhla a v napěchovaném předsálí se už nervózně podupávalo. I když byl úvod s drnkátkem a bicími poklidný, jak je Dobetiným dobrým zvykem, gradace na sebe nenechala dlouho čekat, hned od druhé písně Na Drê se vokálem přidával i Laroche. V úvodu překvapivě zazněla Palea, prim ovšem hrály novinky - Baara, Yon Reve, Zina či Voisin.
Pokud jsem před několika lety psala o andělském hlasu – a faktem je, že před třemi lety působila Gnahoré spíše melancholicky zasněně –, letos mohla svým drajvem bouchat žárovky. Asi nemá sval v těle, který by nedokázala přimět k akci, vtipkovala, odbíhala k perkusím, předvedla se jako zdatná kytaristka a hlavně dechberoucí zpěvačka. Neopomněla ani věci z předchozích alb – Yekiyi, věnovanou domovské vesnici, nebo výbornou Samahani o odpuštění.
Během devadesáti minut střídala Gnahoré v doprovodu manžela, baskytaristy Clivea Govindena a bubeníka Borise Tchanga africké dialekty, francouzštinu i angličtinu, dávala minilekce zpěvu a tance, komunikovala s diváky, a i když tvrdila, že je nastydlá, na jejím výkonu to nebylo znát ani v nejmenším. S kašlem i bez, hlas Dobet Gnahoré vás okouzlí a zanechá s ústy dokořán.
P.S.: Trocha historie - pohyby proslavené Johnem Travoltou v Horečce sobotní noci mají svůj původ v Senegalu.
Dobet Gnahoré (civ)
15. 9. 2014, Palác Akropolis, Praha
foto © Barka Fabiánová
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.