waghiss666 | Články / Reporty | 20.05.2014
Dá se slovy reprodukovat večer, který vám změní život? Ne. Má cenu se o to snažit? Stokrát ještě půjdeme hlavou proti zdi sisyfovskou stezkou za cílem, na který nedosáhneme. Co nás žene? Rozšifrování (amor) je snadné, pokud přistoupíte na hru bez pravidel. Lezl jsem do prázdné Sedmičky a měl takové tušení…
Už během zvukovky bylo jasno. Přestože byli povoláni do zbraně později, vyhnali svou půlhodinou intenzitu večera ke stropu. Špína a agrese čerpající ze správných vlivů a stojící na pevných základech. Bubeník shazoval stojan na crashku, zatímco Poláci lili po holkách pivo. Oscar vřeštěl kousky své Poezie Ničeho (kupte/stáhněte si zin!) a když se ladilo, Daniel nám monotónně povídal, jak nás má rád. To basák neodhalil ani svůj ksicht, opřený o aparát. Oproti hvězdám z francouzského zapadákova (sic) namalovali seveřané obraz sama sebe tajemnějšími odstíny. Domácí poslech vynikajících alb sežehl živák na prach. Jestli vás baví No Omega, spalte jejich desky a jděte jim dělat řidiče na tour. Najeté kilometry se platí silnou měnou.
Bál jsem se, jak může křivka stoupat vzhůru. Kam? Místo toho nastal propad. Birds in Row samozřejmě umí zapálit pod kotlem a onoho večera se topil v potu nejeden posluchač. A asi zaslouženě. Pod tajemnou aurou anonymity zůstali Já, Ty a On, Násilí ale nejspíš někde pozapomněli. Zklamání? Spíš chyba na mém přijímači, kam dolehla jen vymačkaná slupka výtečných skladeb. Lepší je nemít očekávání. Bylo vyprodáno a začalo se to projevovat.
Hlavní hvězdy večera bohužel nedorazily. Jestliže se první kapela schovala za hluk a druhá roztrhala občanky (žádné to nevyčítám), třetí zůstala sama sebou. Trumfy by se z krátkých rukávů košil tahaly blbě, švindlovat netřeba. Muzika promlouvala agresivně a burcovala. Jeremy nehnul ani prstem. Násilné chování přenechal jiným a zůstal u nenuceného lidství. I napotřetí šéfoval vystoupení vychrtlý mlátič, publikum si to ale nenechalo líbit a několikrát za večer si s civilním básníkem v límečku vyměnilo role. Nová deska kralovala setlistu bez mezer, i ladící pauza byla vyplněná instrumentální vrstvou a působila jako součást vystoupení. Když došlo na starší kusy, hlasivky přitvrdily. Když došlo na mluvení, hlasivky vynechávaly: „Kdo byl na Doomriders?“ Tentokrát stojím před vámi já a pod kapucí a ignorantskou pózou pláču. „Kdo byl na La Dispute? Díky, že utrácíte prachy za muziku.“ A to se letošek ještě ani nepřehoupl za půlku, keep your eyes open! Bez rozdílu věku se písničky zpívaly sborově od začátku do konce, kdy Jeremy vstoupil mezi lidi a během vteřiny ztratil mikrofon i pozornost. Jak lépe dokázat, že je jedním z nás? Přídavek si lidi vybrali sami a když dopadla jedenadvacátá metafora, nastal povinný smutek. Nudit se nebylo kdy, hladovět nebylo po čem. Krátké, a výstižné.
Ano, tohle všechno se stalo. Propojujícím prvkem všeho je nepopsatelná nádhera a tu předat neumím. Jako někdo jiný neodcházíme z klubu každý den.
Touché Amoré (us) + Birds In Row (fr) + No Omega (swe)
17.5. 2014, 007 Strahov , Praha
foto © Karel Vyskočil
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.