Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, 26.10.2022

I když těžiště Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů vždy bylo, je a zřejmě i bude stát na filmech, děje se tu toho spousta. Kouzlo spočívá především v detailech. Virtuální realita s uhrančivě nadesignovanou místností projektu o depresi Tmání se ukrývá v mezipatře tak důmyslně, že je snadné ji přehlédnout. Naopak Výstavu ukrajinských fotografií Stanislava Krupaře objevíte skoro mimoděk během čekání na film v Horáckém divadle a o nenápadném kostelíku Svatého ducha ani nemluvě. Právě tady se už několik let dějí neuvěřitelné věci.

Sídlí zde experimentální stage a za mnoho let si na jihlavském festivalu vybudovala pevnou pozici zejména díky Pavlu Klusákovi. Jako první se letos představila Kristýna Švihálková s Ivanem Palackým v křehké, nenápadné improvizaci, v níž se každý zvuk počítá. Naopak experimentální soupergroup Los Amargados se nebáli šáhnout do krautrocku, syntezátorových frekvencí i běsnících činelů. V kostelíku uprostřed parku funguje na tomto festivalu tak trochu jiný, uzavřenější svět, z něhož se často vůbec nechce odcházet, protože vše okolo se zdá najednou ploché a okoukané.