Martin Šinkovský | Články / Recenze | 14.04.2024
Na českou knižní produkci padla těžká deka. Jedna krize stíhá druhou a výsledkem je výrazná nestabilita. Nakladatelské a knihkupecké prostředí dlouhé roky fungovalo neuchopitelným způsobem pozdních plateb, predátorských útoků cenově podstřelených e-shopů provozovaných největšími hráči na trhu i neviditelnou ostrakizací autorů – především básníků a básnířek. Ti se zkrátka museli naučit žít s tím, že za svou tvorbu jen zřídkakdy uvidí alespoň pár drobných.
Vachrlatost specifického systému obnažila covidová pandemie a její nečekaní pohrobci zjevující se například ve fatálním nedostatku papíru. Ruská válka na Ukrajině pak spustila všeobecnou energetickou krizi, což byla pro nakladetele i knihkupce další ťafka. Knižní trh se začal hroutit a ve svém pádu pokračuje dosud. Nakladatelé proto začali jednat a výsledkem byla nulová DPH na knihy, což je bez pochyby záslužný počin, kdyby si své snažení okamžitě nepošramotili prohlášením, že tímto krokem knihy rozhodně nezlevní.
Aby toho nebylo málo, rozjel se fenomén vydávání knih mimo zaběhaný systém. Největší nakladatelský dům v zemi Albatros Media spustil crowdfundingovou Pointu a rychle se objevili menší následovníci tohoto principu. Vzpouzet se ale začali i autoři, kteří svou nespokojenost s nakladateli vyřešili osamostatněním se. Největším případem je bestselleristka Karin Lednická, ale existuje i spousta méně známých autorů, kteří se bez nakladatelů obejdou a prodávají tisíce knih, například Václav Dvořák píšící sci-fi pro děti a dospívající.
Knihu Neviditelné řemeslo lze v návaznosti na tyto skutečnosti chápat jako obrannou reakci, která se tento trend snaží vrátit na původní oběžnou dráhu. Čtrnáct statí od čtrnácti autorů a autorek nabízí vhled do redakční práce a vysvětluje její svízele, úskalí i potěchy. Výsledek je bohužel povrchní, v textech se mísí stručné informace o podobě redakční práce s historkami z počátku věhlasných tuzemských nakladatelství. Někteří autoři své texty postavili na zcela odlišné praxi anglofonního světa, čímž je odsoudili k nálepce „zbytečný“. Smutným paradoxem je, že několik kapitol začíná v podstatě obdobnými informacemi o těžkostech redakční práce, což by se redaktorům, kteří by na redundantní informace měli být jako psi, nemělo stávat.
Poslední čtyři kapitoly přece jen přinášejí trochu zajímavých informací a jiných pohledů. Pavel Kořínek popisuje strasti kompletování a vydávání historických komiksů a František Kotleta servíruje příběh o jiném způsobu sestavování antologie. Zuzana Válková pak popisuje, jaký boj svádí s akademiky, pro které je čtivost textů nanejvýš druhořadá. Jde o nejlepší stať celé knihy.
Je škoda, že větší péči nedostal úplně poslední příspěvek Michala Kašpárka věnující se robotizaci editorské a redaktorské práce. Na konkrétních příkladech ukazuje, jak mu svět programování usnadnil jeho práci na poli literatury. Hledání podobností mezi prací redaktora a programátora je konečně něco nečekaného a poutavého, škoda že až na závěr.
Mezi autory jsou pouze čtyři ženy, přičemž zesnulá Eva Slámová je zde zastoupena textem z roku 1997(!). Redakce jsou přitom plné redaktorek, editorek i korektorek, které tomuto bohulibému řemeslu obětují spoustu času, často nad rámec povinných hodin. Jejich poznatky by byl určitě přínosnější než historky o vzniku nakladatelství Host nebo legendy o zámořských redakčních sporech z hloubi dvacátého století.
Hlavním problémem celého svazku jsou pochybnosti, komu je vlastně určený. Kdo by měli být jeho čtenáři. Spisovatelé to nebudou, ty nanejvýš popudí pasivně agresivní štípance o jejich nadutosti a egu. Čtenáři, které zajímá, jak knižní svět funguje, také ne, ti se nedozví nic moc nového. I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Jedinou smysluplnou cílovou skupinou jsou politici, jimž je třeba opakovaně a jednoduchými floskulemi vysvětlovat, za co u nich lobbujete. Česká literatura potřebuje politickou podporu, jen si nejsem jistý, jestli třísestránková kniha je tou pravou zbraní.
Autor je spisovatel a komiksový scenárista.
Jakub Sedláček a kolektiv - Neviditelné řemeslo: Tajemství redakční práce (Paseka, 2023)
web nakladatelství
foto © se svolením nakladatelství Paseka
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.