Intimní rozjímavost Doran

Ačkoliv jednotliví členové Doran pochází z různých koutů USA, jejich inspirace pramení ze středověkých britských ostrovů. Samotné jméno skupiny vychází z dětského fantasy románu Wise Child (Moudré dítě), kde označuje keltské mágy usilující o maximální splynutí s přírodními silami.

Folkově meditativní eponymní debut staví převážně na ženském vícehlasu. Výsledné polyfonie vokálů jsou dostatečně komplexní, a tak mnohdy zaznívají bez instrumentálního doprovodu. Skladby navozují dojem nevinně si prozpěvujících selských dívek, které na stráni pletou květinové věnce. Některé písně jsou hravé, jiné halí závoj neurčité melancholie či přímo smutku. Melodie se příliš nerozvíjí a negradují. Téměř každá skladba končí tak, jak začíná.

V tomto smyslu je nejdynamičtější výjimkou píseň And We Are Going, která za jemného kytarového vybrnkávání opakuje mantru „… and we are going where we wanted to…“. Ta překvapivě začíná mužským jednohlasem a postupně bobtná o ženské vokály do sborové podoby, než se v závěru zlomí do tichounkého broukání pod vousy. Skladba svým melodickým postupem evokuje chůzi do točitých schodů, z nichž se člověku až motá hlava. Spolu s instrumentálním intermezzem Arbegen, které celek oživuje čilou houslovou melodií, tvoří oba kusy to nejvýraznější, co deska nabízí.

Kromě toho se na albu často objevuje i ženský jednohlas, jehož bezelstnou přirozenost umocňuje využití výhradně akustických hudebních nástrojů. Kromě kytary a houslí je slyšet také banjo nebo horalský strunný nástroj dulcimer či harmonium. Tyto nástroje na debut vnáší tradiční rurální a místy až církevní zvuk, což dobře funguje i s charakterem textů. Ty se totiž pohybují v myticky obecné rovině základních elementů, jako jsou přírodní motivy, sny či cesty lidského osudu včetně jeho nezvratného konce. Tento minimalismus nechává posluchači dostatečný prostor domýšlet, projektovat a spirituálně prožít.

Debut tak láká na intimní rozjímavost, kterou podtrhuje instrumentální jednoduchostí. Kreace vícehlasé polyfonie přidávají jiskru, ale plamen nezažehnou. Příslib famózních Alt-J, kteří se pohybují v podobně relaxujících sférách vokálů i celkového songwritingu, tak nakonec zůstává nenaplněn. Na vině je, zdá se, nedostatek nápadů, které by základní nosné melodie – ač libozvučné – posunuly ještě o kus dál. Doran takto ustrnuli v mdlých repeticích, které sice posluchače uklidňují – některé zní až jako ukolébavky, avšak ve své délce tolik neosloví.