Články / Recenze

Jak vyleštit srdce? (Ought)

Jak vyleštit srdce? (Ought)

Maria Pyatkina | Články / Recenze | 21.05.2018

OHODNOŤTE DESKU

Již první klávesové akordy v úvodní Into the Sea naznačují, že se Ought vydali novým směrem – Room Inside the World je nejvyleštěnější deska, kterou tahle kanadská postpunková kapela kdy nahrála. Možná za tím stojí i spolupráce s větším indie labelem Merge, ke kterému přešla od kanadského Constellation. Frontman Tim Darcy ale hovoří o záměru vytvořit opravdu „studiovou“ nahrávku. Předtím se jejich hudba rodila rychle, během jamování o volné chvilce, tentokrát si Ought udělali digitální moodboard a šířili mezi sebou i na dálku nejrůznější inspirace a nápady, novou desku kompletovali jako mozaiku, promýšleli a dolaďovali každý detail.

Nejvíc se pečlivá práce odrazila na dynamice skladeb: téměř každá z nich těší zajímavým přechodem, ve kterém se sofistikovaně mění rytmy a nálady. Zvuk je tady mnohem čistší, špinavé přetížené kytary se uklidnily a do popředí vystoupil objemný a melodický Darcyho zpěv, který tentokrát odhaluje až nečekané hloubky. Od syrového a tvrdého zvuku předchozí nahrávky Sun Coming Down se Ought posunuli do new wave prostorů. Postpunk je na Room Inside the World úplně jiný: zamyšlený, vyrovnaný, melodický. Právě v takovém duchu se nesou první tři písničky, pak ale následuje rafinovaný radiový hit These 3 Things dokreslený smyčci, bicí mašinou a „tleskajícími“ perkusemi. Desire pak vybočuje z celé tvorby Ought nejvíc: díky zpěvu a lehkému soulovému nádechu zní jako balada od Dexys Midnight Runners. Sám Darcy však za nejpřekvapivější věc na desce považuje klidnou až ukolébavkovou skladbu Brief Shield; skupina prý ze začátku vůbec nechtěla vytvořit něco tak jemného.

V některých momentech album uchvacuje. Například tím, jak se lenivý valčík Take Everything pomalu roztáčí v hlučný krautrock a pak se vrací zpět. Into the Sea si pohrává s rytmy a přímočará postpunková Disafectation se v prostředku zasekává a znervózňuje synkopami kláves a kytar. Svěží přístup k žánru i zvuková pestrost si určitě zaslouží pozornost i pochvalu, žádná srdeční rána se nerozevře a žádná tvůrčí (ani ničivá) energie se neprobudí. Zdá se, že se Ought nechali unést leštěním nových písniček natolik, že omylem setřeli i jejich emoční vrstvu.

Info

Ought – Room Inside the World (Merge, 2018)
bandcamp kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace