Články / Recenze

Jakub Tichý nahlas

Jakub Tichý nahlas

waghiss666 | Články / Recenze | 08.01.2014

Písničkářství vyzývá k té největší exaktnosti. Minimalismus instrumentální doprovázejí hesla a zpovědi, přímý tah na bránu a pak už se sošky hrnou snáz, zajištěné prodatlovanými tarify z dětských pokojů i stanů. Do krabice nadepsané FOLK leckdo ani nenakoukne z obavy, že v ní nic neuvidí. Nic nového a nic jiného než něco ze života. Jakub Tichý jednoho dne nechal hazardu a po prosebných výzvách náčelníka všech pošťáků, co nevážil cestu až do Frýdku ve sváteční uniformě, převzal krabici s žánrovou nálepkou na víku. Obsah nijak nešokuje: nic ze života a kytara? Málo! Četl Čapka staršího a ke klasickému DIY přidává i velmi vyhrocené pravidlo „udělej si po svém“. Varhany toliko nešokují, ale arytmické třískání do kelímku od hořčice? Plnotučná je celá deska, přitom se tematicky neopírá o nic jiného než o lásku. Pocity vyvolávané z přebytku i situace zapříčiněné nedostatkem.

Obsah standardní, forma se mu ale snad nemohla vzdálit víc. Jak se připravit na první setkání s takovým autorem, jakým je Tichý? Ano, četl jsem čtyřdenní deník Caulfieldův a sdílím nemálo sympatií a střípků životní filozofie s Hankem Moodym, proto akceptovat ironický a paradoxně pasivně odmítavý náhled na svět kolem i uvnitř jde jaksi automaticky. Hrátky se slovy a stavbou vět nejsou neobvyklé, jejich mnohoznačnost se ale, vzhledem k častým zpěvným protestsongům našeho nejznámějšího písničkáře, stane poznávacím i rozlišovacím aspektem alba. A nazvat píseň prostě Píseň neznamená nedostatek invence, jen fragment příběhu, který mohl potkat kohokoliv z nás. Další klišé samostatných písničkářů nabourává celá řada hostů, ale žádný vokalista. Varhany, trubka, housle… nejen tradiční a s folkem kamarádící se nástroje, nicméně ono to funguje. I přes deklamovanou punkovost a výrazný Tichého přízvuk nabízí Nic ze života každodenní věci, jen podané nevšedně a s jistou ironií (Být doma s Tebou) až sarkasmem (Budu Ti přítěží). Za tuhle ani za žádnou jinou takovou desku se Slavík dávat nikdy nebude, to je ale neodvalí z cesty mezi zavedené klasiky plnohodnotných kapel.

Jedno doporučení: Nechtějte Jakuba Tichého pochopit. Mohl by nastat podobně nepříjemný pocit, jako když už jste si jistí, že chápete, jak to bylo v Lynchově filmu. Nechtějte ho pochopit, on sám na tom netrvá.

Info

Jakub Tichý - Nic ze života (DIY, 2013)

http://bandzone.cz/jakubtichy

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace