Zelenej | Články / Recenze | 04.02.2014
The Inheritors sice není čerstvá novinka, ale jelikož s postupem času se vžírá čím dál hlouběji pod kůži, je čas o něm napsat. Po sedmi letech totiž James Holden nepřichází ani tak s deskou jako s 75timinutovým manifestem. “In dance music you're face to face with redundant, pointless music the whole time-records that don't need to exist because every part of them already exists elsewhere. I wanted to make the opposite and try to find my own successful combinations and strategies.”
James je hudební vizionář a proklamátor ideje “udělej si sám”. Kvůli špatným zkušenostem s labely si v roce 2003 založil vlastní, už slušně rozběhnutý Border Community, a z hecu ze současné elektronické taneční scény se zrodilo aktuální album The Inheritors. Techno a microhouse nahlodaný noisem a vrstvením zvukových struktur, vše v dokonalé harmonii futuristické symfonie.
Úvod do světa The Inheritors s Rannoch Dawn je tak epesní, že při intenzivním poslechu hrozí posluchači vyjíknutí, u slabších jedinců až učůrnutí. Holden si celou stopáž drží úroveň, takže i horší okamžiky jsou lepší než u leckterých interpretů ty silné. Z těch lepších: hlasy, brnkání a saxofonový chaos E. Jaumeta v The Caterpillar's Intervention nebo boží Renata komplet (+ doporučuju rmx od Daphniho, protože bubny). Když už si myslíte, že neuslyšíte nic slastnějšího než táhlou melodii v Seven Stars, přijde na řadu návykový Gone Feral. Jako na Idiots Are Winning (2006) vyčnívala dnes už klasika 10101, na The Inheritors je to právě evolvující Gone Feral s dunícími beaty. Je normální chtít vztah s písní? Nic vážného, jen sex. Občas večeře.
James se zamyslel, co je v EDM důležité. Pak našel úplný opak a z něj vytesal nový koncept. Inspiroval se mimo jiné v krautrocku, The KLF, pohanských rituálech a tradiční skotské hudbě. Název podle knihy Williama Goldinga (Dědicové) jako by dával najevo setkání vyspělé populace/hudby se zaostalou. Pracuje s vlastnoručně sestavenými analogovými generátory a post-civilizační zvuky skloňuje tak, aby nic neznělo konvenčně, jako z klasického synťáku. “A lot of it comes from scales-based ideas, like using the µScale quantiser modules. Things like Gone Feral are based on them driving the whole track. I can’t really remember exactly how I did those tracks, which is a pain because I’ve got to recreate them live.”
I když má The Inheritors asi být něco jako profackování a ukázka, že to jde i jinak, jako klubová hudba už většina jeho tracků samozřejmě nefunguje. Za to ale funguje jako jedno z nejlepších alb roku 2013.
James Holden – The Inheritors (Border Community, 2013)
http://www.jamesholden.org
Kristina Kratochvilová 24.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).