Akana | Články / Recenze | 29.11.2013
V posledním desetiletí si Kongo, země s výjimečně drastickou postkoloniální historií, vydobylo ve světě world music velmocenskou pozici a úspěšně konkuruje takovým zásobárnám talentů, jako jsou Mali nebo Senegal. Pro letošek je osobností číslo jedna Jupiter Bokondji se svým albem Hotel Univers. Záměrně jsem nepoužil slovo objev, protože s kapelou Okwess International funguje už od začátku 90. let a svoje první těleso založil ještě dříve v tehdejším východním Berlíně, kde jeho otec působil jako diplomat. K této životní epizodě ostatně odkazuje němčinou a světoobčanskými proklamacemi ve skladbě The World Is My Land. Mnohotvárný hudební kvas hlavního města Kinshasy propagoval před lety v dokumentu Jupiter's Dance, roku 2011 se pak za stejným účelem spřáhl s Damonem Albarnem v jeho projektu Kinshasa One Two.
Hudba, kterou na albu Hotel Univers představuje, čerpá z propletených multietnických kořenů jeho domoviny, ale podstatně blíž než k brutálnímu minimalistickému transu nedávných konžských senzací Konono No.1 nebo Kasai All Stars má k výbušnému afro-funku kutiovského klanu. Tím může být pro Evropana přístupnější, ovšem energický nápřah je podobně nekompromisní. Většinu písní ženou vpřed důrazné bicí zahalené do mračna perkusí, místy zůstává rytmická fuška jen na bubíncích (potemnělá Yaka, manuchaovsky uvolněné Congo). Nechybí efektní dechařské vstupy, ale speciální vyzdvihnutí si zaslouží především kytarista, jehož mazané licky ve skladbách Margerita, Bakwapanu, Mwana Yokatoli nebo Tshanga Tshungu je radost poslouchat.
Jupiter Bokondji je nejen respekt budícím koordinátorem hudebního dění v Kinshase, ale i prvotřídním frontmanem, který má rozjetou mašinu pevně pod kontrolou jak římský vozataj finišující trigu. V afrobeatovém duchu částečně zpívá, částečně deklamuje, což jeho projevu dodává tu pravou burcující angažovanost, dokáže ale i zjemnit (Congo, Djwende Talelaka), aniž by ztratil na naléhavosti. Na albu Hotel Univers semlel spoustu pro cizince těžko identifikovatelných domorodých tradic a zakalil je v městské džungli Kinshasy do podoby strhujícího ofenzivního nářezu, pro který razí termín bofenia rock. Za nešťastně rozpadlé Staff Benda Bilili, u jejichž zrodu se Jupiter ostatně taky motal, tu máme plnohodnotnou náhradu.
Jupiter & Okwess International – Hotel Universe (Outhere Records, 2013)
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.