Zuzana Krišková | Články / Recenze | 22.10.2017
„Brzo jsem zjistil, poněvadž na nic nejsem, že ta krása je to jediný.“ Tak charakterizoval Karel Malich (1924), vůdčí postava českého sochařství 2. poloviny 20. století, svoji cestu k umění. Oproti ostatním sochařům hraje u Malicha nezastupitelnou roli práce na papíře. A právě na této části jeho tvorby je založena výstava …prostě se to děje.
Kromě grafik, pastelů a sítotisků jsou zde vystaveny též zásadní objekty a reliéfy z 60. let, ale i práce z poslední doby. Na začátku výstavy okamžitě zasáhne exploze barev a jsou to právě pastely, které prozrazují hlavní okruhy Malichova zájmu – krajinu, světlo, proudění energií a kosmické procesy. Již tento výsostně lyrický výčet témat naznačuje, že stojíme před abstraktními díly s filozofickým podtextem.
Univerzální i krajně osobní poselství se zračí v názvech Světlo ve mně (1985) nebo Kosmické (2014). Malich nikdy nebyl typický sochař, jeho drátěné plastiky jsou v podstatě kresby visící v prostoru. Zde jich uvidíte jen pár, přesto dokazují, že linie jak v ploše, tak v prostoru je hlavním prostředkem, díky kterému se mimořádně vnímavý Malich snaží obsáhnout celé universum. Jeho tvorba, jak je vidět v Plzni na tzv. nástěnných plastikách, neztratila nic ze své kvality ani v posledních letech. Přestože Malich tvrdí, že „bejt člověkem je strašnej průser“, výsledný dojem z výstavy říká, že být člověkem je extrémní zábava prostoupená neviditelnými procesy. A ty Malich zachycuje s přesvědčivou silou.
Karel Malich: …prostě se to děje
Galerie města Plzně
Do 19. 11. 2017
www.galerie-plzen.cz
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
