Michal Pařízek | Články / Recenze | 08.12.2013
Mat Sweet je mistrem tajuplné a správně „divné“ hudby, alba Boduf Songs vždycky vycházela z klenuté tradice staroanglického folku a náladou dosahovala až někam k pohanským dobám, kdy byl Excalibur ještě pevně v kameni a na britských ostrovech po sobě házely jednotlivé kmeny kamení. Folkové melodie pokaždé doplňovalo elektronické škrundání a skřípot, čarovné beaty a samply se k lidovým motivům nečekaně dobře hodily. Ale tohle je minulostí, novinka Burnt Up on Re-Entry je jinde. Jestli to má něco společného s poměrně nečekaným přestupem k labelu Southern, není zřejmé, ale vlastně se není čemu divit. Boduf Songs byli vždycky u Kranky za ty divně divné, v téhle společnosti se budou cítit mnohem lépe.
Čarokrásné melodie zůstávají, ale najednou jako by se Mat Sweet pokoušel jemné předivo písní nahradit trochu jinými prostředky. Elektronické spodky střídmě doplňuje pár tónů elektrické kytary a klávesové plochy, tam, kde dříve přicházely cyklické řetězce melodií a vtahující mantry, tam se najednou přitvrzuje a rachotí. Skladby Boduf Songs působily vždy jako úryvky z bezčasí, mohly vlastně začít a končit kdekoliv. Nyní jde ale o tradičně vystavěné písně, které sice uvádí mlhavé droneové intro, ale vrcholy skladeb se občas ztrácejí v břitce odsekávaných riffech a noiseových soubojích. Ke slovu přichází i nečekané shoegazeové momenty, v některých chvílích se album dostává až ke space nebo krautrocku. Tahle úsporná přímočará rovina Boduf Songs sluší, stejně jako občasná přitvrzení. Třeba taková Everyone Will Let You Down in the End je rockový hit, který bude jistě jedním z koncertních středobodů.
V některých skladbách připomíná Mat Sweet jiného solitéra, Phila Elveruma a jeho Mount Eerie. Jejich skladby jsou podobně nečitelné, Sweet má možná více řekněme lidštějších momentů, dokáže se více obnažit a také udržet na uzdě. Krásný klávesový motiv, který provází píseň Long Diviner, doslova svádí k noiseovému prznění, k čemuž ovšem nedojde, a právě v tomhle napětí tkví hlavní krása písně. Boduf Songs tak mají téměř rádiovou skladbu (berte s rezervou), jednoduše krásnou a dojemnou, aniž by byť minimálně uhnuli z nastaveného směru. Podobné je to s celým albem, Matův šeptaný vokál má stále velkou sílu a jeho melodie zprůzračněly, vyrostly. Burnt Up on Re-Entry je silné album. A pokud některá alba Boduf Songs působila studeně, jako studiová záležitost, novinka je živá. A o to možná přístupnější.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.