mArcElkrIz | Články / Recenze | 23.02.2014
Bolest. Vnitřní boj a smiřování s realitou. Duše zmítaná zasazenou ránou a vědomím nezvratnosti. U někoho přijde vztek a jeho vybíjení, u někoho rezignace či pocit prohry. Věčná inspirace i zabiják. Skotská písničkářka KT Tunstall schytala od všehoschopného osudu hned dvě dávky najednou. Smrt. Rozchod. Neuzavřela se, ani nepřešla do sebezničujícího útoku. Přichází s pokorou. Zdánlivým klidem a vyrovnaností. S novým albem Invisible Empire // Crescent Moon.
Právě bolesti a rány jsou v každém tónu nových písní slyšet a činí album jako celek mnohem zranitelnějším. Písně postrádají očekávanou vstřícnost: rádiovou hitovost, švih, krátké jasné slogany. Místo nich se dočkáme bohaté porce textů plných pocitů a hledání. Převládá pomalu se rozlévající atmosféra, delikátní, až ševelící country-folkový sound a skvělý, vypravěčsky frázující hlas. Žádná myšlenková nebo žánrová odbočení. Žádný pohled do očí. Žádné laškování.
Deska je rozdělena na dvě části. Obě dělí několik měsíců, přesto je z obou cítit střet skotské duše a ducha arizonských pustin. Za plodnou srážkou stojí písničkář a v tomto případě producent Howe Gelb, jehož srdce je rozkročeno právě mezi folk-rockovým břehem a hlubinami alternativní country. A tvář obou polovin tesal pečlivě. Na veškeré hybné pop-flitrové popěvky z předešlých alb zapomeňte. Bicí vnímáte spíše podprahově, elektrická kytara sice sem tam zastraší či vzlétne silnějším tónem, občas se ozve vokál v pozadí, ale v kontextu celého alba vše pohlcuje poklidná pouštní krajina. Krajina, kde se zdánlivě nic neděje. Zdánlivě…
A KT Tunstall se touto deskou vydává všanc možnému zatracení svých dosavadních příznivců víc než kdy dřív. A taky možná natočila své nejosobnější (rozuměj nejopravdovější) album.
KT Tunstall – Invisible Empire // Crescent Moon (Virgin EMI/Universal, 2013)
http://kttunstall.com
Kristina Kratochvilová 24.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).