Milo | Články / Rozhovory | 02.04.2013
„Zítra mám schůzku ohledně toho s vydavatelem, tak uvidíme, jestli se domluvíme. Křest uděláme asi až po prázdninách, ale doufám, že to vyjde nejpozději v květnu. Plánujeme zatím CD a LP. Písniček je dvanáct. Název bude s největší pravděpodobností MUCHA – Slovácká epopej. Nahrávali jsme to jeden den všechno naráz včetně zpěvu. Pak jsme dělali ještě den nějaký dotáčky.“
Brněnská alternativa se rozšířila o další pojem. Feministický punk na tamní scéně definuje Mucha. Kolem na první pohled křehké hudební tulačky Nikoly Muchy se zrodila nová kapela s Martinem E. Kyšperským (Květy), Petrem Zavadilem (Ty Syčáci) a Štěpánem Svobodou (Budoár staré dámy, Japka). Myslitelé si Muchu zapamatují kvůli ostrým textům, díky nimž si tenhle punk vysloužil přívlastek feministický. Jak ale ona sama říká, vulgarismy nemají být samoúčelné a zastínit celkový dojem. Což si můžete snadno ověřit už 4. dubna na koncertu s Těmi Syčáky v Café V lese. A pak na řadě dalších.
A s Muchou to začalo jak? Tomu všemu, co se teď kolem tebe děje, předcházelo toulání po podiích, samotná s kytarou?
Hraju už od patnácti, sólově, táboráky, písničkářské večírky, pak v Brně i vernisáže, karnevaly, ale i fesťáky (Krákor, Skalák, Beseda u Bigbítu), obstojná kytara, jejíž nedostatky vyvažoval zpěv, většinou spíše performance než hudební zážitek. Člověk tam stojí sám a doufá, že zaujme natolik, že ho budou lidi poslouchat, když ne, je z toho akorát trapná přehlídka marnosti. Nejsprostší písničky rovná se nejvíc pozornosti, což svědčí o jakési obecné tuposti, soustředěné spíš na reprodukci zážitku než na zážitek samotný. „Včera jsem byl na koncertě a byla tam holka, co zpívala sprostě.“ „Aha, a o čem?“ „Ty jo, ani nevim...“ Navíc si myslím, že jsem si termín „písničkářka“ nikdy nezasloužila. Písničkář je pro mě někdo, kdo chrlí jednu písničku za druhou, píše pořád a o všem. Já si jednou za půl roku měla potřebu na něco zanadávat, většinou právě na chlapy, tak sem to nějak poslepovala dohromady a nevynechala u toho pár vulgarismů, díky nimž mě budou poslouchat i ti největší idioti, a byla ráda, že jsem si rozšířila repertoár. Pak už to šlo ale čím dál míň.
Pokračovalo to spojením Květy + Ty Syčáci + Budoár staré dámy = Mucha…
Muziku miluju, ale začalo mi být jasné, že tohle mi nestačí. Náhodou jsem se dostala k natáčení klipu kapely Květy, házela jsem lamety přes objektiv kamery. Bylo to v létě 2011, zahrála jsem pak Evženovi na dvorku pár svých písniček a jemu se to líbilo. Nezapomněl, ale celý se to vleklo asi rok, než jsme se dali do současné podoby. Prvotním záměrem bylo jen nahrát desku, ale funguje to líp, než se předpokládalo, tak doufám, že to vydrží i na další společnou tvorbu.
„Mně nevadí, mně nevadí, když načůráš mi v noci do šuplíku, to, co mi vadí, to jsi ty,“ zpíváš v jedné písničce. Tematicky tvé texty zřejmě vycházejí z vlastní zkušenosti. Načůral ti někdo do šuplíku?
Jeden z mých bývalých partnerů si v deliriu spletl komodu s pisoárem a normálně tam nachcal. Ruce si však odešel umýt do koupelny, byl velmi čistotný.
Je punk stále aktuální „sdělovací prostředek“? Chceš něco říct?
Já mám radost, když se to alespoň rýmuje. Když máte rým, sdělení se najde.
Brněnská alternativa funguje velice dobře, hudební scéna je ale pořád soustředěná spíš v Praze. Tam se toho díky velikosti města děje taky víc…
Zatím se mi v Brně hrálo vždycky nejlépe, publikum je mi blízké. Pořádně ještě nevím, jakým způsobem chci prorazit. Jestli je opravdu tak skvělý sedět pořád v autě a pak tahat poslední energii ještě na koncertě a druhý den zas na druhým konci republiky. Já si to ani nemůžu dovolit, mám doma pětiletou dceru. Proto by mi stačilo koncertovat v rámci Brna a okolí, ale to asi taky pořád nejde, výše zmiňované „sdělení“ se musí dostat k co nejvíce lidem. Ani tu dravou soutěživost v sobě úplně nepěstím. A to, že je hudební scéna soustředěná do hlavního města, mi připadá jako hovadina. Nebo su maloměstská kráva.
A odkud teda jsi?
Zvykám si říkat, že su z Brna. Z Brna su poslední dva roky. Jinak su z Kyjova, předešlých dvacet let. Ale taky su z Krnova, kde sem se narodila. Tož já vlastně ani nevím...
Libor Galia 26.11.2024
Torr, Axonbody. Settings. O spolupráci, vzniku alba i názvu je následující rozhovor. Křest hned.
Abbé 06.11.2024
Přibližně hodinový blok se na Brutal Assault setkal s poměrně živým zájmem, přestože byl prostor vydýchaný už kolem jedné odpoledne. Rozhovor.
Mariia Smirnova 03.11.2024
V rozhovoru nám David prozradí nejen detaily příprav, ale i další akce, na které se těší – a nakonec i to, jaký je jeho nejoblíbenější drink na šestce.
Klára Řepková 23.10.2024
Z covidové karantény vzniklé uskupení se na něm střemhlavě vzdaluje od všech vnějších i osobních škatulek.
Banán 09.10.2024
Brendan Canty byl zakládajícím členem Fugazi. Nyní je jeho hlavní hudební radostí kapela The Messthetics. Rozhovor.
Štěpán Bolf (A.M.180) 07.10.2024
Před devíti lety oznámili košičtí Kolowrat pauzu, která se mohla zvenčí jevit jako úplný konec jedinečné kytarové kapely. Teď jsou zpátky. Rozhovor.
Abbé 03.10.2024
Parta ochmelků převrtá spousty vypitých piksel od piva na zbraně a brnění, aby srovnala účty s protivnými fantazáky, načež utrží jak černý rytíř v Monty Pythonovi a Svatém grálu spousty…
redakce 30.09.2024
Akce rovněž nabídne příležitosti pro networking mezi umělci a profesionály a představí veletrh s firmami z hudebního sektoru. Programový ředitel nám o tom řekl více.
Libor Galia 26.09.2024
Jeden z nových bookerů pražského Fuchs2 je DJ s více než dvacetiletou historií, který se před několika lety stal i producentem. Set v kolumbijském lochu?
Mariia Smirnova 24.09.2024
Dostal Sungazery do Česka. “Líbí se jim atmosféra Kampusu, rádi se sem vrací,” říká dramaturg hudební sekce Mikuláš Svoboda.