Madi Diaz na konci příjezdové cesty

V roce 2017 se Madi Diaz rozešla se svým partnerem, všechny své věci ze společného bytu naložila do pickupu a opustila Los Angeles, ve kterém strávila pár předchozích let úspěšnou kariérou hudebnice a skladatelky. Vydala se zpět do Nashvillu, města country, kde bydlela již dříve po tom, co odešla z Berklee. Mrknutím oka přišla Diaz o vztah, kariéru a víru v sebe i své schopnosti. Chvíle dramatických událostí a emočního vypětí však často bývají ornou půdou kreativity a tak ve velmi krátké době napsala více než sto nových skladeb. V Nashville se zaměstnala za barem a volné večery využívala k ohrávání a třídění nové tvorby. Z té vykrystalizovalo 11 finálních písní, které o čtyři roky později utvořily první sólo album s názvem History of a Feeling.

Poměrně podstatným faktem je časové překrytí rozpadu vztahu s probíhající tranzicí bývalého partnera. V Diaz se objevuje jakási rozpolcenost, kdy jedna část potřebuje z nefungujícího vztahu utéct a ta druhá chce být po boku svého přítele během jedné z nejnáročnějších životních etap. Woman in My Heart je první skladbou, kterou Diaz po odjezdu z LA asi během hodiny napsala: „It just fell out.“ Trochu ublížená a trochu naštvaná, obalená silným rytmem a country feelingem působí v konečném důsledku smířlivě a láskyplně. Oproti tomu Man in Me, ve které také zpracovává genderová témata, si hledala svou finální formu několik měsíců. Ta je však mnohem intimnější. Tísnivější, výrazný a přesto líbivý hlas Diaz je zde doprovozen pouze rozostřenými zvuky kytar.

Úvodní akustické skladby velmi snadno navozují nepříliš příjemné, avšak každému dobře známé pocity. I přes to, že Diaz popisuje zcela osobní a jedinečné zážitky a situace, fungují tyto příběhy velmi univerzálně. Dříve zmíněnou Woman in My Heart vystřídá poměrně neuchopitelná Nervous, tematicky navazující, ale v kontextu celého alba působící zbytečně popově. V následující Forever se nálada však opět převalí do hutné deprese, kterou ke konci skladby rozjasní o něco pozitivnější smyčce. Zbytek alba se už nese ve značně smířlivějším duchu. Titulní skladba History of a Feeling sálá nejen country hudbou a folkem, ze kterých Diaz často čerpá, ale také pokorou k ukončenému vztahu, k sobě sama a ke svým emocím, které během celého alba bez okolků posluchači servíruje. Závěrečná Do It Now je sice plná durových akordů, zanechává ale trochu hořkou dochuť. Naléhavý hlas Madi Diaz je v ní propleten s mužským vokálem, doprovází je pouze piano. Konec alba vyznívá otevřeně, s otazníkem, avšak už bez tísnivých, nepříjemných pocitů.

History of a Feeling vypráví silný příběh, do kterého je jednoduché se nechat plně vtáhnout. S vypuštěním Nervous tvoří album komplexní celek, ve kterém se skladby navzájem dobře pojí, nepůsobí monotónně a ohraně, každá jedna by obstála i samotná. Akustické a intimní pojetí písní vyznívá mnohem upřímněji než předchozí alba Madi Diaz, na kterých pracovala s plnějším zvukem i obsazením. Takto album funguje přesně tak, jak si Diaz přála: „Konverzačně, jako bych právě přišla k tobě domů, seděli bychom na konci příjezdové cesty a povídali si tak, jako když v jednu ráno zavoláš nejlepšímu příteli, protože si potřebuješ promluvit o tom, co se právě stalo.“