Články / Reporty

Moshpitové šípky (Vole & co.)

Moshpitové šípky (Vole & co.)

Veronika Vagačová | Články / Reporty | 05.03.2024

Večer v smíchovskom Underdogsʼ bol naplnený slinami, saltami, rozliatym pivom a krikom. Pätica hardcorových kapiel zaplnila tehelnú pivnicu pri príležitosti krstu nového LP Slibuji za všechny od Vole. Roztrasené steny, zamotané káble, vypojený mikrofón, všetko ako má byť.

Protijed, štvorica hardcore punkáčov. Nestihli sme celý set, kedže rada na vstup končila až pri vchodových dverách, no počas posledných trackov sa k nám dostala drsnosť a odviazanosť. Frontman Banán zaujal aj akrobatickými kúskami s mikrofónom, aj triky chytania pľuvancov kvapkajúcich zo stropu.

Nasledujúca kapela Denim zo susedného Rakúska priniesla energické vystupňovanie a interaktívnu show. Spevák opakovane zoskočil z pódia medzi ľudí do moshpitu a aktívne hľadal obeť, ktorej nakričí priamo do tváre. Počas koncertu si omotal kábel okolo krku, opakovane trieskal mikrofón o hlavu. Spomedzi ľudí vychádzal na stage okolo mňa, červené škvrny na hladkej hlave predpovedajú výraznú hrču. Počas spevu mu v očiach vzplanuli plamene a túto neuveriteľnú energiu prenášal aj na obecenstvo. Výrazný bol aj basový gitarista a zároveň druhý hlas podporujúci zadychčaného speváka.

Mörkhimmel vystúpili s veľmi jemne pokojnejším setom v pomalšom tempe. Do klasického zloženia spevu, bicích a gitár zakomponovali aj elektronické prvky s thereminom. Frontman Slávek, zamotaný do pravých metalových vlasov, mal stále prísny prejav, no spev pôsobil sčasti aj melodicky. Ich nová doska Genium Obskurity sa odklonila od klasického metalu k autentickej výpovedi stavu kapely. Ľudský posun členov po rokoch je reflektovaný v diele plnom zaujímavých rytmov, tém tajomna, groteskných obrazov, vyrastania a pominutia. V porovnaní s ostatnými boli Mörkhimmel zvukovo rozmanitejší, menej agresívni.

Zahrala aj britská skupina Frisk, kedy intenzita znova stúpla. Priamočiara agresivita sršiaca z tvrdého punku rozprúdila dav, aj vďaka frontmanovi, ktorý celý set odohral v moshpite. Tvárou v tvár poslucháčom ich objímal, držal za ruky, splynul s nimi. Rozbehnuté tempo, výrazné riffy a dlhé škrípanie strún vytvorilo hladkú tranzíciu k hlavnej udalosti.

Večer završili Vole. Vokalista Tomáš Mitura vošiel na pódium s fľašou vína, farebnými okuliarmi a začal koncert komunikáciou s publikom, zopár vtipnými historkami. Potom sa rozpútal bordel. Popri dynamickom predstavení kapely, jacksonovských tanečných pohyboch, výborných sólach basistov Prachaře a Vály, vynikal bubeník Filípek s obdivuhodnými rytmami. Najväčší chaos však spôsobili fanúšikovia, skákali z pódia do davu, občas šípky, občas saltá, zrážali sa s formáciou, padali na zem, štverali sa po železnej konštrukcií, schytali každý zopár kopancov.

Album obsahuje oproti predchádzajúcemu viac hry s vokálmi, behy a skoky, v textoch sa objavuje spoločenská kritika aj milostné príbehy. Povedala by som, že Vole vnímali koncert ako jeden z viacerých, nekonali sa žiadne špeciálne ceremónie a príhovory, jednoducho sa hralo. Set bol vyskladaný zo starých aj nových trackov, nikto neostal sklamaný. Vedia ako robiť show, pracovať a komunikovať s davom, spotiť celú sálu.

Do Underdogsʼ sa dostala exhibícia rôznorodého underground punku. Celkovo vynikajúca kombinácia hudby, spájajúca sa v akčný zážitok plný nečakaných momentov. Hluch crew majú prax, to sa nedá poprieť.

Info

Vole + Protijed + Mörkhimmel + Denim (at) + Frisk (uk)
2. 3. 2024 Underdogsʼ, Praha

foto © Karel Vyskočil

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace