Jáchym Rainisch | Články / Reporty | 02.03.2024
Přestupný den nabídl koncert britského interpreta Gaiky v MeetFactory. Hudebník, ale také například designér, kurátor nebo spisovatel, vydal loni po tříleté odmlce desku Drift. Na ní přehodnocuje vlastní přístup k hudbě a vzdaluje se od dříve preferované elektroniky k akustičtějším žánrům, postpunku a alternativnímu rocku. V Praze, kam se vrátil po osmi letech, s ním byla na programu raperka Arleta.
Když Arleta večer otevírá, publikum se ještě schází. V reakci na temné a taneční skladby z EP Starstable se prostor pod pódiem zaplňuje a když hraje jeden ze svých nejstarších a nejznámějších tracků Statement, už u toho je většina lidí. Vidí tak i nečekaný příchod Edova syna, který Arletu doplňuje ve dvou zatím nevydaných skladbách. Industriální a dunivá atmosféra by měla být ideální půdou pro Gaiku, ten se však s živou verzí svých písní vypořádává trochu nečekaně. S doprovodem na živou kytaru a bicí má album Drift, ze kterého se výhradně skládá celý koncert, krom přídavku, hodně rockový zvuk. Drift představuje v jeho tvorbě výrazný posun od dancehallu a rapu a naživo je transformace dokonána. Další zvuky sice nemizí, ale jsou jen v podkresu a přehlušeny.
Interpret, u nějž platí, že jednou z jeho největších předností je všestrannost, má na starost jen zpěv a práci s publikem. Jedno z ústředních témat alba je poznávání sebe samého, a možná proto Gaika naživo ustupuje do pozadí. I vizuálně občas mizí jeho oranžový outfit v červených reflektorech, zůstává tak zpěv zahalený ozvěnou, a to o svobodě, cestování a vlastní odlišnosti. Je evidentní, že nový směr hudebníkovi umožňuje řešit osobnější problémy, které byly dřív upozaděny společenskou kritikou.
fotogalerii z koncertu najdete tady
Gaika v sobě ale nepotlačí performera a snaží se odbourat ostych prořídlého obecenstva. Ať už více úspěšně, humorem nebo energickým tancováním, nebo méně, když roztleskává. Lepší je to u známější skladby Lady, která se přibližuje celkové nátuře koncertu, u ní se lidi dávají do pohybu. Rozpačitý dojem završuje přídavek, na nějž se vrací pouze Gaika, aby uprostřed skladby poděkoval a odešel.
Živá verze Drift nebyla špatná, pěvecký i instrumentální výkony fungovaly bez problémů. Nejsilnější byly písně, které jsou kytarovější a lze se na ně jednoduše napojit, zatancovat si, zazpívat kus refrénu. To se ale stalo jen párkrát.
Gaika (uk) + Arleta
29. 2. 2024 MeetFactory, Praha
foto © Patrik Tóth
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.