Články / Reporty

Nuda v divadle? (Po celou dobu představení probíhá představení)

Nuda v divadle? (Po celou dobu představení probíhá představení)

Petra Antalová | Články / Reporty | 05.12.2021

Inscenace brněnského HaDivadla nazvaná Po celou dobu představení probíhá představení představuje nový experimentální formát. Dlouhodobá spolupráce s režisérem Jiřím Austerlitzem pokračuje i v sezóně, kterou divadlo zastřešilo tématem „Nerůst“, aby apelovalo na udržitelnou kulturní produktivitu ve snaze recyklovat a remediovat existující díla. Zároveň se odklání od tradičního divadla, vymyká se po stránce obsahové i formální.

Herci jsou zpočátku představeni, vystupují pod svými skutečnými jmény a hrají tak sami sebe. Netradiční roli mají rekvizity, které nejsou pouhými doplňky, ale autonomními součástmi hereckého projevu. Tím je ostatně představení uvedeno: nahodile řazeným rejstříkem věcí, které byly i nebyly použity, a v některých případech dokonce včetně popisu materiálu a jeho stavu.

Mezi rekvizitami (i s nimi) vznikají scény bez logické návaznosti, za to v různých formách: všední činnosti obalené prvoplánovým humorem; projekce textů; dětské hry; improvizace; pátrání po smyslu života připomínající televizní show nebo přehlídka bizarních výjevů, odehrávajících se před jevištěm. Děj bez děje a bez pointy má diváka přimět k vnímání přítomného okamžiku, bez nánosu odkazů a interpretací.

Přestože je záměrem minimalizovat významové vztahy, divákovi se nemusí podařit zabránit asociacím na podobné postupy – sled obrazů evokuje experimentální kinematografii (Dziga Vertov, Godfrey Reggio), opakování replik zas připomene literární modernu (Gertruda Stein). Hra se stává hrou ve všech významech. Evokuje performance, ale taky vyvolává polemiku – bude se budoucnost podobat minulosti, je vůbec možná změna? Hlavním motivem se stává napětí mezi protiklady: kauzalita/nahodilost, smysl/bezvýznamnost, humor/nuda, vysoké/nízké umění a podobně. Ocitáme se v konfliktu mezi stereotypní představou a skutečností – co ještě je divadelní představení? Co jím není, co jím může nebo nemůže být?

Jednotlivé monology, dialogy a parafráze odkazují k několika zdrojům, např. k eseji Potencialita a virtualita Quentina Meillassouxe, k Fantastické zoologii Jorgeho Luise Borgese nebo k textu Prvních tisíc čísel v abecedním pořádku Claudea Cloského. Dílo jako celek lze uchopit především v souvislosti s tématem sezóny. Vybízí nejen k zamyšlení nad možnostmi vnímání v době informačního zahlcení, ale také k přehodnocení dosavadního pracovního tempa, včetně divadelního provozu.

Typ inscenace Po celou dobu představení probíhá představení má potenciál najít si své specifické publikum a zařadit se dlouhodobě do divadelní dramaturgie experimentální scény, podobně jako výtvarné galerie obhájily princip bílé krychle (white cube), když vytvořily prostor, ve kterém se jakékoli vystavené objekty stávají uměleckými díly.

Info

Po celou dobu představení probíhá představení (režie Jiří Austerlitz)
HaDivadlo

foto © Jakub Hrab

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace