Články / Reporty

Pohoda 19, den druhý a duha, která zmizela

Pohoda 19, den druhý a duha, která zmizela

Jakub Béreš | Články / Reporty | 13.07.2019

Dlouhé vyspávání se na Pohodě nevyplácí, první várka koncertů startuje hned po poledni. A slovenský rapper Gleb patří už několik let k tomu nejlepšímu, co tamní žánrová scéna nabízí. Díky ještě čerstvé desce Gauč Storytelling, o které se mluví v superlativech, si Big Boy Gleb zahrál poprvé na Pohodě. Vidět v brzkých odpoledních hodinách skákat největší stan a recitovat texty spolu s verbálním kulometem, to se neokouká. Vypravěč příběhů ze života na tour i polehávání na gauči krmil stádo fanoušků poctivě: „Když můj dj usoudí, že neděláte dostatečný bordel, musím začít znovu,“ hecoval od samého začátku. Během jeho setu se nic takového nestalo a na Glebův historický moment, jak sám nazval své účinkování na letišti, se bude vzpomínat. Dost možná koncert, který otevře dveře tuzemským rapperům na podobné podniky.

Zběsilou show předvedlo i dámské punkové trio Dream Wife. Přestože songy z jejich eponymního debutu, který na NME získal pět z pěti, zní celkem romanticky, naživo islandsko-britská skupina odkazuje k takovým Idles, kterým na letišti patřil stejný slot před dvěma lety. „Gender je konstrukt, na který sereme,“ vykřikovala zpěvačka Rakel Mjöll před hitem Somebody, jehož mantra „I’m not my body, I’m somebody“ vlila energii do moshpitu, v němž do sebe přátelsky strkaly mladé holky i postarší rockeři.

fotogalerie z druhého festivalového dne ke zhlédnutí tady anebo tu

Mac DeMarco do sebe přestal během koncertů házet flašky whisky a hodinový prostor jistil to, že se z koncertu nestane tříhodinová šaráda, jako tomu bylo před pár lety v Praze. Kanadský písničkář s jiskrami v očích vypadal, že si suché období užívá. Mezi písněmi i během nich se neustále vtipkovalo a úsměvy na tvářích prohloubila i duha, která se objevila za hlavní stagí po sychravém dni. Perfektní načasování, zklidnění musí být.

Z omrknutí jihoafrického dua Faka, které bylo k vidění minulý rok na Creepy Teepee, se nakonec stala nejzábavnější hodina celého dne, a to i přes to, že vedle hráli The Roots. Queer aktivisté zvolili pozvolný meditativní nástup, aby po deseti minutách odhodili vytahané latexové bundy a spustili nemilosrdný afrobeat. I když textům nemohl nikdo rozumět, vroucí energií Faka strhli masu dychtivou po tanci.

Zklamání ze zrušeného pátečního headlinera Lykke Li zažehnal brutální set Death Grips. Vykřičet všechnu frustraci přijde vhod a dvojice ze Sacramenta ví, že právě od toho tady je. Duha nad letištěm už dávno zmizela a Death Grips rozsekali každého jediného v ďábelsky nasvícené aréně. Řev a rap MC Ridea, snad ještě špinavější než na nahrávkách, přehlušily všechna předešlá vystoupení a Pohoda si do svého portfolia zařadila další hiphopové hvězdy, které posouvají žánrové konvence.

Info

Pohoda Festival
11. - 14. 7. 2019
letiště Trenčín, Slovensko

foto © Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace