Články / Recenze

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil | Články / Recenze | 29.12.2019

Marc Nelson, kytarista a zpěvák Labradford, jedné z nenápadných, avšak průkopnických kapel amerického postrocku, má už téměř dvacet let svůj projekt Pan American. A zatímco Labradford se na začátku století odmlčeli, Pan American vydává své deváté album. Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí. Minimalistická hudba, u níž je zcela nezbytné se zastavit a nechat se pohltit těmi pár tóny a náladou.

Také A Son nevybočuje z minimalistického pojetí. Stejně jako u jeho osmi předchůdců jde o velmi nenápadné, subtilní dílo, které je však mnohem výrazněji postavené na elektrické kytaře a přibylo také zpěvu. Ve srovnání s minulými alby je novinka přímočařejší, otevřenější a také zní více tradicionalisticky – místy se dostává až do skoro folkových poloh. Dokonce se zde poprvé objevuje i cimbál, na který se dle vlastních slov Nelson učil hrát úplně od píky. Jeho zvuk sám o sobě dovede jinak žánrově nevyhraněnou nahrávku probarvit v pár místech svébytně lidovým, ne však přízemním nádechem.

Vraťme se však zpátky do Evanstonu, předměstí Chicaga, kde A Son vzniklo. Více než cokoli jiného je třeba říct, že jde o album pro soustředěný poslech doma. V takovém případě se do vás vpije velice rychle a snadno. Pryč je neurčitost předchozích desek, toto je doslovná a čitelná osobní zpověď, kterou nejlépe charakterizuje refrén skladby Memphis Helena: „I’m away from home.“ Melancholický, tklivý příběh, dle slov jeho autora o návratu a hledání kořenů.

Během celých čtyřiceti minut posloucháme prakticky jen táhlé, pomalé tóny kytary a několik málo dokreslujících prvků. Většina skladeb je také postavena na opakování jednoho motivu stále dokola, jako by šlo jen o jakési črty. Ale co se A Son musí nechat, dovede i tak zcela upoutat pozornost a přivést posluchače skoro až do meditativního stavu.

Mark Nelson se zpovídá, je posmutnělý, ale ne nekonstruktivní. S jeho hudbou na mysli možná vytanou neveselé věci, nebudete se v nich ale utápět. Naopak vám pomůže, aby nenápadně a naprosto přirozeně odpluly pryč.

Info

Pan American – A Son (Kranky, 2019)
bandcamp projektu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace