Články / Recenze

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Michaela Šedinová | Články / Recenze | 21.11.2020

Samia, písničkářka s andělským hlasem a výjimečným rozsahem, už není děcko. Její debutové album The Baby je plné melancholie a cynismu, které cítí mladý dospělý konfrontovaný se skutečným světem. Únava a rozhořčení ze zavedených pořádků, zejména co se týče postavení žen, se v její hudbě neprojevují poprvé. Před třemi lety jí získal pozornost singl Someone Tell the Boys věnovaný pánům tvorstva s veršem „Someone tell the boys, they’re not important anymore“. Nic takového už se na albu neobjevuje, je z něj cítit zamyšlenost a zároveň reflektuje její prožívání lásky a vztahů. Věta z úvodní Pool „I said, I'm afraid that I need men, you said, need me then,” dobře předznamenává následující skladby.

I sama o sobě ovšem Pool funguje skvěle, navozuje klid, který nastane po ponoření pod hladinu, kdy člověk slyší jen hukot vlastní krve a vše ostatní je utlumené. Stav, ve kterém jsou problémy daleko, tak daleko, že se vynoří otázka: jak dlouho může takové štěstí asi vydržet? A když šťastné období pomine, zbydou vzpomínky, které s časem blednou. Samia v Does Not Heal za doprovodu akustické kytary oslovuje někoho, kdo jí býval blízký a vzpomíná, jak se řízla do nohy, když spolu přelézali plot. Nejdřív se bála tetanu. Teď se bojí jen toho, že se rána dobře zahojí a vybledne jizva, která by jí mohla zůstat jako připomínka, že si společné časy jen nevysnila.

Fit N Full satiricky podává ideál dnešní ženy, která je i na dietě pořád v pohodě a ráda se svléká: „Only getting hotter as I sweat, I have never really been upset“. Písničku lze označit za indie-rock, žánr, který bývá se Samiou často spojován, ačkoliv většina hudby jde trochu jiným směrem, míří někam mezi zasněný pop a folk. V tomto kontextu ještě roste sarkastický osten skladby. Ten je přítomný po většinu trvání alba, nicméně zde je nejpřímočařejší, nemusíme ho hledat mezi řádky.

Jako spoluautoři skladeb se na albu objevili mimo jiné kolegové z Grand Jury, třeba Nathan Stocker, zpěvák kapely Hippo Campus, se kterým Samia před rokem nazpívala single Utah. Závěrečnou Is There Something in the Movies si ovšem napsala sama. Je to vyznání a zároveň obvinění ze zrady její důvěry. A jestliže dříve na albu zpívala, „I wanna be your poetry,“ outro alba dokazuje, že je schopná nezávisle na komkoliv jiném reflektovat své emoce pomocí poetiky, která je emotivní i vyzrálá zároveň: „I left you in life […] I only write songs about things that I'm scared of, so here, now you're deathless in art.“

Info

Samia – The Baby (Grand Jury, 2020)
bandcamp interpretky

foto © Jessica DiMento

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace