Akana | Články / Profily | 08.03.2015
Fenomenální úspěch alba OK Computer a s ním spojené stinné stránky mediální provařenosti introverty z Radiohead evidentně zaskočily. Ve snaze uniknout jim do alternativních houštin, kam se masový posluchač jen tak neodváží, vytvořili další mistrovský opus, který paradoxně komerční ohlas svého předchůdce ještě překonal. (Nechme stranou spekulace o tom, kolik z těch nadšených kupců očekávalo druhý díl OK Computer, a pak zklamaně zjistilo, že je to na ně moc těžké, a uchýlilo se do hebké náruče srozumitelnějších Coldplay) A paradox to opravdu je, protože hudba na Kid A má k tradiční struktuře a zvuku rockové písně hodně daleko.
Elektronické experimentování prorostlo celou deskou a zatlačuje do pozadí nejen tradiční kytary ale ubírá prostor i zpěvu Thoma Yorkea, který byl až doposud hlavní devízou Radiohead. Do té doby málokterá původně čistě rocková skupina vstřebala elektroniku takhle organicky a nápaditě. Slouží jim k vytvoření zasmušilého ambientu v Everything In Its Right Place, agresivní jazzové barikády The National Anthem, hypnotické jízdy Idiotheque, ale i k dochucování tracků, v nichž milostivě nechala kytarám místo. Snad jen Optimistic zůstalo ušetřeno a zní, jako kdyby zbylo z natáčení OK Computer (tím nechci říct, že je to slabý kus!).
Nálada nahrávky je - jak jinak - posmutnělá, melancholická, ale díky svojí abstraktnosti už ne tak hmatatelně depresivní. Rozhodně to ale není hudba, která vám usnadní orientaci ve vlastních zmatcích a frustracích. Spíš vám pomůže si je užít.
Radiohead - Kid A (Parlophone, 2000)
www.radiohead.com
Jan Krejča 05.08.2024
Nepotlačovat emoce, touhy, ani chuť po zvukové dekonstrukci. Ve středu společně s Lakoon v Bike_Jesus.
Jiří Moravčík 08.07.2024
Tak jak ho podle něho Pánbůh umístil do nepatřičného těla, je mu těsné i flamenco a než by se jeho pravidly nechal omezovat, identifikuje se jako ex-flamenco. Letos na Colour…
Jan Krejča 29.06.2024
Každá osobnost bývá potomkem svého díla, každá osobnost bývá poměřována silou charizmatu. Ne každá však dosáhne ideální kumulace zkušenosti, přehledu a nadčasového přístupu v pozdějším věku.
redakce 22.03.2024
Hutné a pestré taneční rytmy doplňuje industriální produkce i jasně psychedelické poselství, daleko nejsou karibští experimentátoři a rukodělná elektronika Nyege Nyege.
redakce 21.03.2024
Projekt, za kterým stojí někdejší srbský kulturní publicista, bývalý člen noiserockové kapely Klopka za pionira a dua Pamba Vladimir Lenhart.
redakce 20.03.2024
Její rýmy vždy krájející správný beat s precizností skalpelu jsou jedním z nejvýraznějších exportních produktů Hakuna Kulala po boku dalších raperek jako MC Yallah.
redakce 20.03.2024
Pětice pokračuje v ADHD produkci scény okolo klubu Windmill (Black Midi, Squid), tamní kapely se nerozpakují mixovat téměř cokoli, co projde kolem nich.
redakce 19.03.2024
Fenomén anatolské psychedelie pronikl do širších kruhů před více než dekádou, skupiny jako Baba Zula jej prosadily mezi hudební fajnšmekry.
redakce 18.03.2024
Jejich improvizovaný, konfrontační způsob hraní v propojení s mluveným slovem je zbaven jakékoliv abstrakce a místo toho volí formu jasného, ritualistického apelu plného hněvu.
redakce 18.03.2024
Za jemnými elementy R&B, jazzu a neosoulu nasátými něžností a křehkostí na míru Lauryn Hill se skrývá prosté motto „be free. be kind“.
