Články / Recenze

Role, Vole, Rána

Role, Vole, Rána

Jakub Lobl | Články / Recenze | 06.02.2017

Pražští Role se pohybuje na klubové scéně už nějaký ten pátek. Těžko by někdo spočítal, kolik superlativů se na kapelu, která se dá považovat za dítě Rádia Wave, sneslo. O to větší byla očekávání, když kapela vypustila klip Když tě nikdo nevidí, který na ně strhl ještě větší pozornost. Proč ten povyk a jaká je deska, na kterou se snáší chvála ze všech stran?


Je ještě lepší, než by čekal i ten nejskeptičtější posluchač, kterého se česká hudba nedtoktla a věnuje jí minimální pozornost. Deska, na které kapela dělala bezmála rok, zní na první poslech, jako kdyby se David Koller srazil s The Cure/Echo & the Bunnyman. Její zvuk má ale svoji osobitost. Poslední dobou se objevuje čím dál tím víc kapel, které sázejí na češtinu buď od samého počátku, nebo riskují při změně soundu i možnou ztrátu posluchačů a výsledek stejně nefunguje (Holden změna jazyka rozhodně neprospěla). To není případ Role, u nich je čeština jednou z předností. Texty navzdory své úsečnosti fungují, zní jako melancholická rozmluva s floutkem od vedle z baráku o tom, co se za poslední dobu událo. Strasti osobního života. Všechno je podtrhnuto výborným devadesátkovým zvukem.

Rána skupiny Role jsou i přes doprovázající hype opravdu příjemným melancholickým překvapením roku. Protože kapel, které si vybudovaly specifický sound už na svém debutu, moc není a rozhodně ne na tuzemské scéně.

Info

Role – Rána (vlastní náklad, 2016)
www.rolerolerole.bandcamp.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace