Články / Recenze

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol | Články / Recenze | 18.05.2020

Zpěvák, skladatel, scenárista, režisér či herec, málokdo je tak všestranný a renesanční umělec jako Donald Glover. Coby scenárista se podílel třeba na sitcomu Studio 30 Rock, proslavil se rolí Troye Barnese v seriálu Community, své režisérské i herecké kvality pak naplno ukázal v cenami ověnčeném seriálu Atlanta. V hudbě pod pseudonymem Childish Gambino získal zlaté desky za alba Because the Internet a Awaken, My Love! a coby první rapper v historii získal Grammy za skladbu roku se singlem This Is America. Po vydání dalšího úspěšného singlu Feels Like Summer se na téměř dva roky odmlčel a svou nejnovější nahrávku, pojmenovanou podle data uveřejnění na streamovacích platformách 3.15.20., vydal až letos v březnu.

Glover se dotýká námětů, které v dnešním světě rezonují. Tematicky se opírá o obraz dnešní společnosti či blízké budoucnosti, už první píseň Algorhythm předestírá tíživý obraz konzumního, povrchního světa: "So very scary, so binary, zero or one, Like or dislike, coal mine canary, I dream in color, not black and white." Otevírá ale i rasové otázky (“Ooh, my beard long, damn, I look like Jesus, and my shirt is off, ooh, I feel like Fela”), témata nenávisti nebo násilí (“Baby girl, baby daddy, he's had it, The violence, the violence, Cut him up, in the gang, did the same”) a hned několikrát se vrací k úloze muže ve společnosti: “Where are those subtle men? With the decency to might be wrong, Where are those winter girls? Who corrected, say women.” V singlu Feels Like Summer, přejmenovaném na 42.26, se zase obrací k tématu globálního oteplování. Jde o vůbec nejsilnější skladbu, škoda že jí je dva roky starý singl.

Hudebně navazuje na předchozí Awaken, My love!, není však tak doslovnou poctou sedmdesátkovému funku, často si půjčuje futuristické synthové tóny a dunivé beaty. V některých písních připomíná Prince, ale nedosahuje jeho skladatelských kvalit. Po hudební stránce album pokulhává, skladby jsou dlouhé, utahané, a i přes Gloverův velmi dobrý pěvecký výkon se rychle oposlouchají. Ani hostům, mezi kterými jsou například Ariana Grande nebo rapper 21 Savage, se nedaří dostatečně zaujmout.

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy. Childish Gambino v průběhu alba několikrát vybuduje nosnou atmosféru, jen aby ji v následující skladbě zahodil. 3.15.20 tak dokáže na několik poslechů zaujmout díky zvukovým experimentům a texty ponouknou k zamyšlení, nicméně celku chybí jak drzost a naléhavost Because the Internet, tak zvuková propracovanost Awaken, My love! Se svými předchůdci se 3.15.20 může rovnat jen těžko.

Info

Childish Gambino - 3.15.20 (Wolf + Rothstein / Liberator Music, 2020)
spotify interpreta

foto © Shutterstock

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace