Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 23.07.2022
Space opery i intimní lidské příběhy. To všechno umí science fiction. A obě roviny najdeme i v útlém románu, možná spíše novele, Muž, který spadl na Zemi od Waltera Tevise. V knize, kterou natolik zpopularizoval stejnojmenný film s Davidem Bowiem v hlavní roli, až se jeho ikonická tvář dostala i na titul českého vydání. Těžko říct, jestli důvodně.
Každopádně titulní muž, který spadl na Zemi, mimozemšťan, si s sebou ze své rodné planety nese onen velký, epický příběh zániku velké civilizace a snahy o její záchranu. Je to misionář, který přišel, aby pomohl své rodné planetě – i lidstvu. Přináší technologie a zároveň zdroje na Zemi využívá pro svoje vlastní potřeby. A pozornosti úřadů neunikne.
Tou podstatnější rovinou, která nad spíše tušeným a fragmentárním příběhem převažuje, je intimní pohled do nitra cizince, který svou cílovou destinaci zná pouze z knih a televize. Thomas Newton (jako by se v jeho lidském jméně spojovali velcí vynálezci Edison a Newton) se z mimozemšťana, který chtěl – a měl – zůstat nad věcí, stává člověkem. Přichází na Zemi jako cizinec, ale vybaven lidskou vlastností: Snahou pomoci, jakousi vnitřně zakořeněnou filantropií, byť opřenou o „postranní“ úmysly. Může tedy za to nakonec lidstvo jako takové, že Newton propadne alkoholu a na konci jej jako starého, zlomeného muže nacházíme jako štamgasta v zaplivaném baru?
Muž, který spadl na Zemi je úvaha nad tím, co vlastně dělá člověka člověkem. V tomto ohledu je text nadčasový a platný dnes stejně jako v šedesátých letech, kdy byl napsán, nebo v osmdesátých, kdy se odehrává. Vyprávění se soustředí na tři postavy, mezi nimiž se vytváří klíčové pouto. Okolní svět je nám dobře známý, a přesto působí, transformován Newtonovým pohledem, cize a při čtení příjemně znejišťuje.
Walter Tevis to s lidstvem – a lidstvím – nevidí zrovna optimisticky. Nicméně v podobě profesora Nathana Bryce a jeho manželky, jediných lidí, ke kterým dokázal Newton tak nějak přilnout, nechává doutnat jiskřičky naděje. Rozsahem je Muž, který spadl na Zemi jednohubka, v myšlenkách zůstává dlouho.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.