Zuzana Krišková | Články / Recenze | 15.04.2018
Zkroušené tváře nebo naprostá apatie, gesta zdvižených rukou v bolestném vytržení nebo exaltované euforii, to jsou hlavní znaky několika desítek děl českých a německých umělců na plzeňské výstavě s nekonečně dlouhým názvem. Už ten sám o sobě, ve spojení s časovým vymezením vysílá signál, že veselá podívaná se konat nebude.
Celé minulé století je ve zkratce vyjádřeno dvěma úvodními grafikami Emila Holárka. Na první z nich kněz žehná šavlím a na té druhé tentýž duchovní vykonává stejnou proceduru, ale nad hrobem s ještě neodnesenou lopatou. Výstava ukazuje, že i když se v průběhu času měnily kulisy scén nuceného prvomájové veselí, války nebo chudoby, samotná podstata a schémata zobrazování se nemění od středověku. Emoce v sobě mají zafixované formy prožívání a jsou vyjadřovány stejným způsobem, ať se díváme na Pietu, obraz Karla Holana Utopená z období hospodářské krize nebo grafiku Oběť Ferdiše Duši z industriálního prostředí. To je ten patos z názvu, který se ve vypjatých událostech cyklicky opakuje po staletí.
Kurátor výstavy Ladislav Kesner upozadil známá jména (Josef Čapek, Josef Váchal, Frantz Metzner) a přednost dal osobnostem dříve moc nevystavovaným, protože byly příliš regionální (Valentin Držkovič z Ostravy) nebo politicky neakceptovatelní (antisemita Karel Relink). Jen někdy je toho patosu příliš, jako na loňských fotkách Filipa Singera uprchlíků, a někdy je zas uměle hledán, jako na fotografiích Dity Pepe, které s ironií zaznamenávají směšné postavičky současné společnosti.
Trauma/tíseň/extáze/prázdnota. Formule patosu 1900–2018
Západočeská galerie v Plzni
web galerie
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
