Jakub Šponer | Články / Recenze | 06.10.2016
Pískaná melodie hitu Young Folks se stala popěvkem léta 2006 a zároveň poslední položkou, díky které Peter Bjorn and John bodovali v hitparádách komerčních rádií. Navzdory tomu, že deska Writer’s Block patří mezi mé nejoblíbenější, s každým dalším albem nabývala kapela spíše statutu guilty pleasure. Novinka Breakin’ Point mé vnitřní zmatení definitivně rozsekla.
Peter Bjorn and John se s urputnou snahou snaží navázat tam, kde skončili Young Folks, a Breakin’ Point se dá chápat jako pokus o znovudobytí ztracené popularity. Soudě podle názvu se svými ambicemi netají ani kapela samotná – nová deska má opravdu být bodem zlomu, po kterém se Peter Bjorn and John znovu dostanou na kýžený vrchol. Potvrzuje to i trojice producentů, která se na desce podílela – Paul Epworth, Greg Kurstin a Emile Haynie. Ti mají zkušenosti se spoluprací s Adele, Lanou del Rey nebo duem Tegan and Sara.
Nemůžu se ale zbavit dojmu, že se kapela svou snahou o chytlavý pop nechala trochu unést a místy zní zbytečně hloupě a prvoplánově. Veškerá lehkost a naivita melodií z Writer’s Block je fuč a Breakin’ Point je spíše kolekcí rádoby hitů bez fantazie. Což mrzí dvojnásob i proto, že instrumentální deska Seaside Rock z roku 2008 ukazuje Peter Bjorn and John jako kapelu hravou a schopnou stvořit nádherný imaginativní svět plný sentimentu, citů a především originálního přístupu k řemeslu.
Všechny zmíněné atributy se v několika momentech promítnou i na novince, především pak v ukázkově napsaném popíku What You Talking About? nebo songu In This Town, který připomíná Peter Bjorn and John v období jejich největší formy. Světlé chvilky jsou ale válcovány průšvihy jako Love Is What You Want, A Long Goodbye nebo Nostalgic Intellect, které gradují stokrát ohranými refrény a kde jsou fráze typu „love is what you want, love is what you want“ ukázkovými příklady toho, jak nenapsat dobrý text.
Album má, navzdory své průměrnosti, jako první od doby Writer’s Block šanci skutečně uspět a dostat Peter Bjorn and John zpět do letních hitparád. Tedy splnit to, co si od ní kapela slibovala – po dvou neúspěšných deskách konečně dojít do bodu zlomu. Něco se zlomilo i ve mně – Peter Bjorn and John jsou teď rozhodně více guilty a méně pleasure.
Peter Bjorn and John - Breakin’ Point (Ingrid, 2016)
www.peterbjornandjohn.com
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.