Mikuláš | Články / Recenze | 13.10.2017
Po období ticha vychází očekávaná nahrávka méně exponované, přesto jedné z nejzajímavějších postav českého rapu. Zkrat Kratochvíl je legendou spjatou s kolektivy Divokej západ či PNZKJS a nyní po třech letech přichází s nástupcem sólových nahrávek MMXIII a MMXVI. Aktuální MCMLXXXIII nabízí jedinečnou katarzi, kouzelně propojuje českou rapovou historii a místní příslušnost se současným soundem a kosmopolitismem.
Zkrat Kratochvíl je lyrikem s nezaměnitelným hlasem, kterému se na novém albu podařilo vytvořit zvláštně klidný, ale současně velmi intenzivní zvuk; kombinací vokálu a vybraných instrumentálních linek nemá v československém prostředí srovnání. Intenzitu projevu podporují místy velmi syrové texty, které se nedistancují od reálií místního prostředí a naturalisticky vykreslují autorovy dlouhodobé vize i frustrace. Posloucháme člověka, který se pomocí hudby otevřeně vyrovnává s širšími generačními i ryze osobními problémy. Krize, naděje a motivace jsou na scéně, která je obecně přeplněná idealizací cesty za bohatstvím a instantním štěstím, uzemňujícím prvkem. Zkrat Kratochvíl se v rozhovorech vždy prezentoval jako obyčejně pracující člověk, který dělá hudbu ve svém volném čase bez ambice živit se jakoukoliv formou šoubyznysu. MCMLXXXIII svým ambientnějším charakterem potvrzuje autorovo sebevědomí, které mu nebrání vymknout se tempem i celkovým vyzněním tlaku současné blýskavě xeroxované produkci.
Výsledkem je kompaktní a snad nejzralejší album autora, který místo touhy komunikovat s davy už téměř dvě dekády generuje osobitý sound. V něm s nezanedbatelnou pomocí mladší generace producentů a přátel zvolna absorbuje současné trendy a nechává krystalizovat obsah, zároveň se vyhýbá zaměnitelnosti. Zkrat na MCMLXXXIII vyzývá k redefinici hodnot a toho, jak přistupujeme k životu, času, komunikaci, ke svému okolí a jeho nejen hudebnímu obsahu. Jedná se o velmi silný apel, nad nímž nelze mávnout rukou.
Zkrat Kratochvíl – MCMLXXXIII (vlastní náklad, 2017)
www.soundcloud.com/zkrat-kratochvil
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.