VR/NOBODY a události roku

VR/NOBODY - pod touto zkratkou se skrývá zpěvák Václav Rouček a producent/Dj NOBODY Listen. Společně tvoří hudební duo, které se netradičně vrhá do vod alternativního R&B. O svých velkých ambicích dali vědět na několika dřívějších singlech a vyvrcholením bylo vydání debutu Yet. Mohlo jít o událost roku, bohužel se tak nestalo.

V tuzemských poměrech patří deska k tomu nejlepšímu, málokomu se u nás povedlo dostat na světovou zvukovou úroveň. Zakřídlení pod Redbullem a nahrávání desky v Londýně jistě mělo pozitivní dopad, ale VR/NOBODY skončili na půli cesty k vytvoření přelomové nahrávky, která by konkurovala západní tvorbě. Lidem vnímajícím venkovní trendy svůdného R&B, počínaje u How to Dress Well a konče FKA twigs, se deska bude zdát plochá, přílišný emocionální nátlak ve smutných vokálech má opačný účinek, než by měl mít. Stejně tak jako hudební preciznost a odtažitost, které posluchače činí apatickým.

Problematická je i téměř hodinová stopáž, která je zbytečně natahována staršími písněmi. Deska nemá ústřední moment, ani jednu klíčovou píseň, videa napojovaná k singlům je spíš upozaďují. To, co z Yet dělá poslouchatelnou nahrávku, je pestrý způsob gradací jednotlivých písní. Jde o krátké úseky napříč skladbami, které vzbuzují pozornost posluchače, například trapové sekvence nebo post-dubstepové basy (singl Goodbay začíná jako ukolébavka s vidinou sladkého snu a následně se vkusně promění v noční můru).

Yet se vyzněním přibližuje tvorbě Weeknda, a to jak textově, tak hudebně, když nenaplněná láska a touha jsou hlavním motivem desky. Zatímco u kanadského autora písně korunuje jeho hlasový projev, v české verzi to je důraz na elektronickou část skladeb. Tím podobnosti nekončí. „</3“ je symbolem VR/NOBODY a „XO” zase Weeknda, snaha o vytvoření módní značky bije do očí. Distancovat se od vzorů je základní předpoklad, který by z desky udělal něco, co přesahuje hranice.

Přes všechny výtky nelze nevidět velký potenciál. VR/NOBODY nastavili laťku vysoko tuzemským interpretům v daném žánru a není pravda, že u nás nemůže vzniknout mainstream srovnatelný se světovými jmény. Mohl by.