Andrej Pavlovič | Články / Recenze | 23.03.2017
Páté album Pissed Jeans Why Love Now si bere na paškál každodenní problémy běžného současného muže. V pokračující punkové tradici obracet normy vzhůru nohama se věnují tomu, co zatím drží 21. století pohromadě – pokročilé technologie a jejich úskalí, zbytečná zaměstnání a především narušené vztahy mezi muži a ženami. Kombinací sludge, punku, noisu a mlátivých kytarových riffů, které z vás vysávají život a energii, servírují na růžovém vinylu sarkastickou verzi světa ve dvanácti skladbách.
Řada textů řeší genderové vazby a minové pole, které v současné době představují. V singlu The Bar is Low frontman Matt Korvette prohlašuje, že od politiky po zábavní průmysl neexistuje chlap, který by nebyl totální úchyl. „Tohle je chlap, kterej jede po ožralejch ženskejch a souloží s nima, zatímco ony spí.“ „Jo, v pohodě, takže naprosto průměrnej kretén.“ Ignorecam pojednává o fenoménu webkamer, respektive o jeho smyšleném odvětví, kde se muž zoufale (a často za peníze) dožaduje pozornosti, zatímco žena na druhém konci bezdrátu ho okázale ignoruje. I’m a Man je zas perverzní monolog spisovatelky na téma doplňování kancelářských potřeb (Podej mi kafe a vymáchej si v něm kalhotky, protože mám rád svý kafe se špetkou smetany. Je ti zima? Obleč si ten svetr, co máš na židli. A udělej to pomalu. Jo, olízni tu obálku a nevynechej jedinej koutek lepidla. Už ti někdo někdy doplňoval sešívačku? Jsem Chlap mezi chlapy.). Not Even Married si dělá legraci z porozchodového fňukání, Love Without Emotion se trefuje do jejich textových klišé o lásce. „Rockový kapely budou zpívat o tom, jak čekaj na telefonát od svý lásky i za šedesát let, kdy třeba žádný telefony ani nebudou. Dědo, dědo, co to je telefon a jaký to je na něj čekat?“ ptá se Korvette.
Stejně jako na předchozím, sludgeovějším albu Honeys (2013) i tady nabízí Pissed Jeans pár „fuck-this-shit“ songů. Už jste někdy byli v zaměstnání placeni za to, že tam prostě jen jste? Chodili jste do práce jen proto, že se v kantýně můžete najíst? Nebyli jste oceněni za svůj příspěvek do společného projektu a někdo jiný slízl smetanu? Přesně o tom je Have You Ever Been Furniture. Naprosto zbytečná zaměstnání a jejich nereálné kvalifikační požadavky rozebírá Worldwide Marine Asset Financial Analyst. Nudu, ignoraci a nesplněné ambice projektují do čtyřapůlminutové ubíjející písně o jogurtu Activia.
Pissed Jeans se drží v zajetých kolejích frackovitého pořvávání o vážných věcech, hypnotických a tepavých rytmů a noisových riffů plných ostrých ploch a zpětných vazeb. Deska nás nutí zamyslet se nad naším chováním v západní středostavovské společnosti a nad jejím dalším směřování. Nad osudy a problémy průměrných mas, vůči nimž se spousta aktivistů tak ráda vymezuje.
Pissed Jeans - Why Love Now (Sub Pop, 2017)
www.facebook.com/pissedjeans
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.