Anna Mašátová | Články / Reporty | 02.12.2013
Mezinárodní festival Alternativa už po jednadvacáté představil nečekaná žánrová spojení, a to hned na pěti místech v Praze. Pořadatelské sdružení Unijazz nalákalo v minulosti hvězdy typu Laibach či John Zorn, o překvapení však nebyla nouze ani letos.
Jedním ze zastavení na alternativní cestě byl i HooDoo Music Club, sídlící v ojedinělé lokalitě sklepních prostorů bývalého Měšťanského pivovaru na Vinohradech. Nebýt interiéru utopeného v černi a nepříliš zdatné klimatizace, byl by to dokonce velmi příjemný prostor se skvělým dopravním spojením. Právě v něm se odehrával předposlední festivalový večer, zahrnující tři programové položky - Were Mute, 100nka a DAAU.
Přehlídku otevíral zbrusu nový projekt Were Mute Vac da Hawka (pseudonym Václava Havelky) a Carla Warwicka. Duo němé nebylo, zato svým projevem nechali v oněmění příchozí. Podzemím se valily temné proudy noiseu i ambientu, které by fanoušky Please The Trees zřejmě otřáslo. Srdeční tep byl nucen vyrovnat se Warwickovým beatům a hrudní koš rozechvívaly nedefinovatelné zvuky. Were Mute vyvolávali až niterný pocit brodění se městskou stokou, do níž probleskovaly paprsky Havelkova vokálu, vrcholící až ve sférické hudbě, každou část těla prostupovaly loopy, drony, zvuky i pazvuky bicích a kytary. A pak se prostě zvedli a odešli, smysly ponechané tichu o pauze.
Ačkoliv nastoupila polská 100nka tvrdším kytarovo-bicím úvodem, další hodinu vyplnilo trio kontrabasisty Adama Stodolskiho, kytaristy Tomka Lese a bubeníka Przemka Borowieckého dlouhými jazzovými variacemi sem tam protknutými ráznějšími i drásavými plochami s výborně šlapající rytmikou. Freejazzová trojka ale některé efekty zopakovala tolikrát, že se moment překvapení vytrácel, a set byl po náloži Were Mute mírně rozvleklý.
Mnohokrát osvědčené rčení „nejlepší nakonec“ ukázalo svou platnost i tentokrát. Belgická legenda Die Anarchistische Abendunterhaltung se na Alternativu vrátila pod devíti letech, tentokrát s novým albem Eight Definitions. V poslední dekádě doznala kapela mnoho zvukových i personálních změn a na pódium tak vystoupala čtveřice složená z baskytaristy Hannese D'Hoina, zakladatele a klarinetisty Hana Stubbeho, akordeonisty Roela Van Campa a mladého bubeníka Pirroena Stevense, který se vtipně ujal i role konferenciéra. DAAU definují svou tvorbu jako filmové toulky, na něž zvou své posluchače, a označení splňují do puntíku. Eight Definitions zní jak z disku, tak naživo jako soundtrack k bijáku, až si člověk vzpomněl na Salieriho popis Mozartovy tvorby. „Začátek prostý, až komický. Jen rytmus. Fagoty, basetové rohy, jako zvuk rezavého akordeonu. A náhle, vysoko, úplně nad nimi, hoboj. Jednoduchý tón, vznášející se bez zachvění. Vzápětí jej přebírá klarinet, sladce jej zjemňuje, ve frázi naplněnou rozkoší.“
Těch pár vět by DAAU nemuseli ani příliš upravovat. Stubbeho klarinet lkal a vznášel se pod klenbou, odkazy klezmeru byly nezpochybnitelné, přesto bylo vše nové a neznámé, terra incognita, kterou jste krok za krokem objevovali spolu se čtveřicí hráčů. Anarchistická večerní zábava, která předčila veškerá očekávání, a nedá se než doufat, že DAAU se brzy dočkají i samostatného koncertu v Čechách.
Pokud vám Alternativa 2013 letos utekla, máte ještě šanci na Mikuláše. Afterparty proběhne 5. prosince v Malostranské besedě s americkou zpěvačkou Lydií Lunch.
Alternativa 2013: Were Mute, 100nka (pl), DAAU (be)
29. 11. 2013, HooDoo Music Club, Praha
Foto © Barka Fabiánová
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.