Balení šesti piv - Dune Rats

Pro Dune Rats je sterilní přeprodukovanost (téměř) sprosté slovo, zato kytara předmětem nábožného vytržení. Po třech letech přichází australská kapela s druhou studiovou deskou, kterou nazvala Kids Will Know It's Bullshit, tedy větou, která jako by vypadla z káravých proslovů dospěláků. Těch, pro které je cokoliv mimo střední proud zlem, ale v hloubi paměti mají zasuté vzpomínky na to, co sami poslouchali.

Dune Rats svůj punkem říznutý, alternativní, na kost oholený rock koření texty, z nichž čiší příjemný odstup. Pokud zmíní problémy (nešťastné mládí s hádajícími se rodiči), nabídnou snadné řešení: balení šesti piv. Texty o (post)pubertálních starostech, které s odstupem času zas tak zásadními životními dramaty nejsou, dávají vzpomenout na pop punk z dob, kdy nebyl jen prázdnou formulí omílanou kapelami jako Blink-182 nebo Sum 41, které už dnes nejen s ohledem na věk působí směšně. Dune Rats jsou uvěřitelní ve všech ohledech: v nekomplikované, garážově špinavé hudbě, i někdy ne úplně přesných vychraptělých refrénových vícehlasech. Už nějakou dobu jsem se nesetkal s tak upřímnou nahrávkou, která s velkou chutí a sebeironickým šklebem (na vlastní odraz v zrcadle po prokalené noci) dává na odiv svou nedokonalost. Dune Rats uhánějí kupředu jako splašení, nenechávají vydechnout, sází jeden chytlavý song za druhým, baví. Bez okolků a v jádru nadčasově.

Některé desky vyloženě sednou – někdy přesným souzněním s atmosférou, jindy, jako v tomhle případě, jejím přesným opakem. Dune Rats svou přímočarou muzikou plnou nadhledu zahání zimní deprese.