Kryštof Kočtář | Články / Recenze | 15.08.2024
Tomáš Šenkyřík své nejnovější album Pulse Wave poněkud impresionisticky koncipoval jako „deník událostí a pocitů“, které prožíval v průběhu roku 2023. Tim nejintenzivnějším momentem pak podle něj byla smrt jeho matky. Za inspirační zdroj ovšem sloužila také „relativita času“ pociťovaná při prohlížení starých fotografií a filmů, přičemž hudba na desce má současný turbulentní svět a jeho neméně vířivé tempo času jaksi zpomalit. Pokud ve vás již tyto lyrické úvahy a intimní témata jemně rozezvučují spřízněnou strunu, soustředěný poslech experimentálního alba Pulse Wave ji přímo rozhlučí.
Hudba na něm je velmi minimalistická, pročež k ní doporučuji zvolit i minimalistický setting. Étericky táhlé tóny houslí Pavla Rajmice či uvážlivé vyťukávání klavírních klapek Prokopa Šenkyříka za doprovodu nahrávek pořízených v terénu – to zkrátka nefunguje v obklopení bezpočtu rušivých podnětů. Potemnělá místnost a samota se zdají být jejich ideálním přirozeným prostředím. Album pak působí jako četba starého milostného dopisu, který člověk nalezl zapomenutý a ztracený někde v krabici na půdě. Ačkoli není adresován přímo jemu, jeho slova se jej dotýkají a je schopen z nich vyčíst hluboký cit. Adresátem zde ovšem jako by byl svět či život sám, nikoli konkrétní člověk. Hřejivé skladby desky Pulse Wave totiž pějí o kráse bytí, kterou se snaží mimo jiné i skrze užití field recordings zrcadlit, vracet světu zpátky. Když se například ozvala nahrávka zpěvu ptactva, měl jsem zprvu dojem, že zaznívá nikoli z mých repráků, nýbrž z okna, pod nímž se mi přednedávnem několik opeřenců usídlilo a pořádají zde nepřetržité koncerty.
Skladby samy mají strukturu jemně rozkolísaných záchvěvů, které dohromady připomínají obraz plynoucí čáry života. Místy se totiž tóny elektronických i akustických nástrojů stoupavě vzdouvají, jindy naopak citlivě klesají a tichnou, jen aby posléze opět zažily rozhodný vzmach. Dodejme ovšem, že občas zaznívající bezeslovný zpěv umí tuto křivku poněkud rozkolísat, vyplavit poslouchající z ponoru v abstraktních proudech instrumentálních vod zpátky na až příliš konkrétní břeh. Jinak se ale člověk v jednotlivých skladbách objevuje spíše v pozici operatéra s hudebními nástroji. V tomto se album liší například od některých zvukových instalací vystavených v rámci Beyond the Sound v Domě umění Brno. Ty pracovaly se sonifikací či snímáním zvuků z blízkého okolí galerie, které se vyjevilo jako prodchnuté hluky způsobenými městskou antropogenní sítí.
Oproti nim představuje Šenkyříkova deska poněkud útěšnější útočiště, do nějž se poslouchající může skrýt před přehlcujícím městem a jeho lidskými obyvateli. Na každý pád mohou posloužit coby vábnička na Šenkyříkovu výstavu Zvukové krajiny Brna, zvuky lidské a mimolidské, která je až do 14. července k vidění v brněnském Domě umění.
Tomáš Šenkyřík, Pavel Rajmic, Prokop Šenkyřík – Pulse Wave (Blue Lizard, 2024)
Bandcamp vydavatelství
foto © Blue Lizard
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.