Jakub Gruss | Články / Recenze | 28.12.2012
Před nedávnem vydaná deska Alana Mysona, který bude příznivcům elektronické hudby znám spíše jako Ital Tek, jako by pokračovala v jisté pravidelnosti. Konec sudého roku se může stát okamžikem setkání člověka a kosmu v experimentálně dubstepovém pojetí, které nahrávka podprahově nabízí. Nebula Dance. To přímo svádí zvednout čelo a vyslat svůj zrak do prostoru. Platí stará pravda o tom, že fantazii se meze nekladou, a pak – jiné dimenze bývají častým cílem elektronických umělců. Z poměrně slibného ohlasu, který přinesl Mysonův debut cYCLiCAL, vzniklá mnohá očekávání, ale je lepší půjčit si vlastní skafandr. Což aktuální deska bohatě umožňuje.
Že psát o Nebula Dance nebude tak snadné, jsem zjistil záhy. Pokud totiž něco změť zvuků evokuje, je to atmosféra provoněné koupelny s vlažnou lázní během horkého letního dne. Mýdlovou seanci podtrhuje fakt, že deska samotná hladí jako balzám. Během dvanácti skladeb, které se mohou pochlubit jak vnitřní provázaností, tak nevtíravou hravostí, zahlédnete vesmírné mlhoviny přes křehké zrcadélko bublin nad koupelí. Je to osvěžující, příjemné, svádí k odpočinku. A osud mezihvězdného cestovatele tak zpravidla skončí dříve, než začal. Na houpavých vlnách, které spíše sladce otupují, než aby přinášely skutečnou, ledově chladnou katarzi a nicotnost. To samé se dá říct i o zvuku, jen chladivé vody elektroniky a vůně chemických přísad.
Přes veškerou sterilitu dokáže třetí z Mysonových příběhů zabavit a hlavně dát prostor odpočinku a relaxaci. Opatrné, ale rafinované hry se zvuky a tempy na sebe mohou vzít podobu proklínaných růžových brýlí, které budou zkreslovat skutečnou náladu. Nechat vystoupat zvolna gradující rytmy a smyčky nosem vzhůru jako perličky pěny a proměnit čas v něco bezbolestného. Ztracen v meditaci.
Ital Tek – Nebula Dance (Planet Mu, 2012)
www.myspace.com/italtekmusic
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.