Jarmo Diehl | Články / Rozhovory | 27.03.2013
Je docela možné, že znáte Glena Portera, stejně jako je dobře možné, že ho znát ani nepotřebujete, aby to pro vás byla dneska jasná volba. Glen Porter, neděle: „Thank you Berlin! Last night was great and thank you to Project Mooncircle Equinox Records DEAD Magazine and all the new friends that came out. Next stop Brno, Czech Republic!!“ A jak řekl, tak se stane, dnes večer v Boru. Pár pořadatelských slov od bro, koně do slabin.
Glen Porter si veze krásná nová trička speciálně na tour, která je nazvaná The Open Road and the Smell of Blood – co to znamená v případě tohohle Američana? Psychedelie, surf, folk a beat nám budou dobrými pomocníky? A motiv indiánské čelenky se skalpem na holé lebce taky?
Víš, já vlastně úplně nevím, co čekat. Páč jsem soudný a nebudu slibovat, že to bude takové a oné, když evidentně hraje nový program. Na Glena Portera mě naučila moje ex-přítelkyně a tehdy jsem se do něj totálně zbláznil. Zároveň jsem ho tehdy považoval za ten typ producenta/ „sampleristy“, kterého nejsem v podmínkách, v jakých dělám koncerty, schopný dosáhnout. Že bude strašně drahý, že si bude strašně vymýšlet stran cateringu a ubytování a jánevímčeho, ale nene. Normální pankáč. Jako my. Jako já. Jeho finanční garance je přívětivá, CHCE spát u někoho doma a vůbec je to totální spokoš. A ta trička? Beru do distra. Bude hrát i v Bratislavě, ten koncert jsem mu dohodil přes známého známého. Standardní lůzr, ani turné si není schopný zabukovat tak, aby ho to nakonec nestálo ani korunu. Náš člověk. Miluju.
Jak se vám podařilo domluvit zrovna Portera, jeho tour není narvaná termíny, jako by si vybíral. Nebo si vybírali promotéři. Pomůže to, že druhá one-man-kapela 2econd Class Citizen tu už jela s Cars And Trains?
Co ti budu povídat, je to totální haluz. Bez legrace byl Glen Porter jeden z mých promotérských cílů a snů a najednou mi padl do klína. Na baru jsem se jednou bavil s již zmíněnou ex o Glenovi a že jestli náhodou nejede a že ho musíme mít a vidět a blabla. Legrace, jasně. Stejně mi to ale dál vrtalo hlavou, a tak jsem v noci checknul jeho facebookový profil. A tam to bylo. „Jedeme turné se 2econd Class Citizen, jestli nás chcete, pište.“ Tudíž jsem napsal. 2econd Class Citizen je jen třešnička na pověstném dortu, který nikdo nikdy nikomu nedonesl (proč taky). Jsem pořád na svým. Díry v turné jsou způsobeny leda tím, že si to organizujou sami a nemají booking agenta.
Glena Portera tady skoro nikdo nezná. Myslíš, že když založíte dva profily k akci a dáte vstupné nula, že to lidi zaujme? Nevšimli by si toho paradoxně víc, pokud by měli tiskovku jako kráva a cenu dvě kila na fér? Nebo to jde v duchu Porterovy nahrávky Smile Now, Cry Later?
Jak dvě akce? Pouč mě; nejsem Level B a umím česky; dvě akce neděláme. Nemíním tady obhajovat svoji strategii – která je dost možná tragická, jebat, nedělám Kilimanjaro Darkjazz Ensemble –, ale nikdy jsem nikoho neposral. Jen používám jiné kanály, ty, které jsou osvědčené. Tiskovky jako takové nesnáším a neumím, nechci a nemíním je doopravdy dělat – pro koho?; svět, ve kterém se pohybuju, se bez nich obejde. Glen Porter by měl být dostatečně dobré promo samo o sobě – sám to moc dobře ví. Proto si nakonec vybírá spolupráci s tak malými promotéry, jako jsem já. Smile Now, Cry Later je špatný příměr. Zůstal bych u She Cries. Teď.
Libor Galia 12.12.2024
Nejintimnější, a zároveň nejtajemnější hudební festival v Česku? Co z něj zůstalo a jaké to bylo, jaké to bude, v rozhovoru se dvěma zakladateli. Miro.
Jiří V. Matýsek 09.12.2024
Se sdílným švédským jazzovým kytaristou jsme zapadli do jedné z hospod v centru Brna. Diskuze nad typicky českým gulášem se ubírala po unikátních cestičkách.
Abbé 04.12.2024
Členové 1914 vystupují pod smyšlenými identitami vojáků, včetně služebního zařazení. Rozhovor.
Libor Galia 26.11.2024
Torr, Axonbody. Settings. O spolupráci, vzniku alba i názvu je následující rozhovor. Křest hned.
Abbé 06.11.2024
Přibližně hodinový blok se na Brutal Assault setkal s poměrně živým zájmem, přestože byl prostor vydýchaný už kolem jedné odpoledne. Rozhovor.
Mariia Smirnova 03.11.2024
V rozhovoru nám David prozradí nejen detaily příprav, ale i další akce, na které se těší – a nakonec i to, jaký je jeho nejoblíbenější drink na šestce.
Klára Řepková 23.10.2024
Z covidové karantény vzniklé uskupení se na něm střemhlavě vzdaluje od všech vnějších i osobních škatulek.
Banán 09.10.2024
Brendan Canty byl zakládajícím členem Fugazi. Nyní je jeho hlavní hudební radostí kapela The Messthetics. Rozhovor.
Štěpán Bolf (A.M.180) 07.10.2024
Před devíti lety oznámili košičtí Kolowrat pauzu, která se mohla zvenčí jevit jako úplný konec jedinečné kytarové kapely. Teď jsou zpátky. Rozhovor.
Abbé 03.10.2024
Parta ochmelků převrtá spousty vypitých piksel od piva na zbraně a brnění, aby srovnala účty s protivnými fantazáky, načež utrží jak černý rytíř v Monty Pythonovi a Svatém grálu spousty…