Zdeněk Malinský | Články / Reporty | 30.10.2016
Ústecký festival má tradici a své stálé diváky. V sobotu dorazilo hodně lidí, až klimatizace nestíhala. Stick Men byli hlavními hvězdami už 20. ročníku Jazz and Blues festivalu a propagovali nové album Prog Noir.
Osobně bych si raději ke Stick Men dal něco z páteční trojice českých kapel, takto jsme Scott Henderson Trio (místy nářez, jinak docela nuda) tak nějak přečkali a Stan Webb`s Chicken Shack (bezkrabičkovou jazzovou kytaru opravdu nee) vydrželi jen začátek setu. Ostatně to byl i původní plán = jedeme na Stick Men, a když se nám bude líbit zbytek, tak se zdržíme.
Progrockové trio Stick Men tvoří Tony Levin (zpěv, Chapman Stick), Pat Mastelotto (bicí), Markus Reuter (touch guitar). Viděl jsem je potřetí a mohu říci, že po dvou setkání v Lucerna Music Baru mi to ústecké vystoupení přišlo rozhodně nejlepší. Hudebně a překvapivě i zvukově, i když bylo s ohledem na festivalový čas poněkud kratší. Radost z vydání nové, velmi povedené desky, výtečná aktuální forma spojená s virtuozitou a rozehranost i sehranost z předchozích koncertů Stick Men a King Crimson - to byla kombinace, která přispěla ke skvělému večeru. A to jsem si říkal, že mě po záříjovém koncertu King Crimson už nic nemůže překvapit.
Na obou předchozích koncertech si Stick Men hodně vypomáhali skladbami z tvorby King Crimson, tentokrát pouze Sartori in Tangier (z alba Beat) a Level V (z The Power to Believe), ve zbylé části setu se spolehli na vlastní věci: z čerstvého alba skladby Plutonium, Schattenhaft nebo titulní Prog Noir, ze starších třeba Cusp. Na své si přišly i oči, nejen muzikanty musely zaujmout výkony jednotlivých hráčů - bubeník hraje téměř poslepu a s hráči na stick, resp. touch guitar se v našich krajích často nepotkáte.
Stick Men (usa)
22. 10. 2016 Národní dům, Ústí nad Labem
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.
Martin Šmíd 16.10.2024
Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.