Články / Reporty

Čekání na hvězdu (Colours of Ostrava 2013)

Čekání na hvězdu (Colours of Ostrava 2013)

Veronika Miksová | Články / Reporty | 21.07.2013

Jsme za půlkou a pořád nevím, kdo je teda největší hvězda. Co vím jistě, dneska to nezjistím. Den třetí, den zklamání, únavy i nečekaných malých objevů.

A začíná brzy. Krátce po poledni usedám do Gongu a čekám, že konečně zjistím, Kolik gramů váží touha, ta zrádná lákavá děvka. Sama tanečnice inklinuji ke stylu VerTeDance a poetika oblíbeného kladenského Zrní je mi blízká. O to větší zklamání přináší taneční představení, jehož název je víc než matoucí, sedělo by spíš nahota na prodej. Vzdychání, chytání za špeky, ruce v kalhotkách a věčné svlékání a oblékání, které má symbolizovat odhalování ve všech významech, by si vystačilo s dvaceti minutami, ne hodinou. Písně od Zrní ani odkazy na Madonnin klip, která podle holek představuje ztělesnění zvráceného konceptu ženy jako objektu, to nezachrání.

Navazuji až po osmé na downtepovém projektu z britského Leedsu Submotion Orchestra. Neurazí, nenadchne. Za kontemplativního zpěvu Ruby Wood, který nevybočuje z kolejí žánru, procházím výstavu Industriální revoluce (Galerie Zdeněk Sklenář). Číhal, Jansa, Kintera, Vačkář a Strouhal se vytáhli. Stádo jelenů stvořené z festivalových zábran, co "cítí" a na co reaguje obyčejný fíkus, co se děje s vaším mozkem při práci se sbíječkou a další, zjistíte u Agrofert Fresh Stage.

Hipsteři prominou, ale po delším uvažování se vydám zavzpomínat na dobu, kdy mi na stěně visel plakát Kodyma a P.B.CH. Naživo poprvé a asi i naposled. Wanastowi Vjecy ovládnou Arcelor Mittal Stage a mnohatisícový dav zpívá jako loni na Buty. Až na ty Kodymovy blbý kecy skoro dojemné retro. Andělé, Panic, Tak mi to tedy nandej a Sbírka zvadlejch růží se z mozku a srdce nikdy nevymažou.

The Knife jsem po půlhodinové zahřívačce disco aerobiku nedala nejmenší šanci. Asi škoda, ale nějak se mi to řvaní inkarnace Olgy Šípkové v turbanu a metalických legínách spojilo s tím, jaké ofuky kapela dělala při jednání s Holušovou, kdy lustrovala genderové vyvážení zaměstnanců festu a kapel. Nerozdejchala sem to. Moje škoda. A výhra. Pokud jste byli se mnou v Hlubině, víte proč. Svůj medově hluboký chraplák tu rozezněla australská písničkářka Suzie Stapleton, která si jen s pomocí elektriky a zesilovače podmanila mou duši. Přidejte si ji ke sbírce Patti Smith, PJ Harvey, Siouxsie Sioux, ale nečekejte kopii. Způsob použití hlasu i rifů je nezaměnitelný. Vrcholem byla bez kytary zpívaná, jen dupáním kovbojských kozaček doplněná píseň. Na název se neptejte, měli jste tam být.

Na závěr the xx, kteří oddanou fanynku snad ani nemůžou zklamat. Pro neznalé minimalisticky vystavěný elektronický dream pop s křehkými milostnými texty. Na druhém albu Coexist zlehounka říznutý tahitskými melodiemi. Měsíček svítil, reflektory prosvěcovaly kouřové mraky a srnky se zajíci na zádech si tříbili hudební vkus. Idylka.

Info

Colours of Ostrava
20. 7. 2013, Dolní oblast Vítkovic, Ostrava

foto © Andrea Petrovičová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace