„Česko-slovenský“ den (RfP 2013, den IV.)

Poslední den letošního ročníku Rock for People nabídl výhradně kapely české a slovenské provenience, od méně známých projektů po stálice, jako jsou Aneta Langerová nebo Horkýže Slíže. Pro někoho ideální složení, pro jiného nelehký úkol vybrat si něco zajímavého k poslechu.
Pokud jste do areálu dorazili už kolem jedenácté, měli jste možnost poslechnout si pečlivou zvukovou zkoušku kapely Kabát, což mohlo vyřešit vaše dilema, jestli si je jít večer poslechnout. Já měl jasno – jedna dávka Kabátů mi bohatě stačila. Naštěstí se v areálu našlo místo, kde libé zvuky kabátovského soundchecku nebyly slyšet – v YouTube stanu na koncertu Dirty Blondes.

„Blondýny“ jsem poprvé viděl na Showcase večeru představujícím naděje nezávislé hudební scény a rozhodně jsem nebyl jediný, koho si získaly. Svižný punk-rock’n’roll je sám o sobě strhující a když na pódium vlétne blonďatá (jak jinak) vichřice Beego, začne pořádný cirkus. Asi jste už slyšeli i lepší zpěvačky, ale málokterá, ne-li žádná, se jí vyrovná v celkovém projevu a pohybu na pódiu. Tentokrát sice vynechala svoji pověstnou roznožku s odrazem z kopáku, ale vynahradila to horolezeckou vložkou na sloupu a velmi smyslnou show. Mládeži nepřístupno.

Přes řízný rozjezd na koncertu Dirty Blondes se páteční program rozbíhal tak nějak pomalu. Na hlavní scéně se objevili Mandrage společně s A Banquet. Komu ale stejně jako mně přijdou písničky jako Šrouby a matice a Františkovy Lázně spíš stupidní, radši si našel místo někde ve stanu, kde se schoval před deštěm, který vůbec poprvé výrazně zasáhl areál. Ospalé brzké odpoledne se pokusili rozjet Portless v YouTube stanu. Oproti Support Lesbiens, ze kterých tahle kapela vznikla, to byla příjemná změna, protože René Rypar opět dostal prostor a skladby tak byly o něco rockovější. Přesto to zdaleka nedosahuje kvalit začínajících „Leseb“. Spousta lidí tak v půlce koncertu vyrazila zabrat si místo před hlavní stage, kde už se chystali Horkýže Slíže.

Koncert slovenských stálic těžko komentovat. Buďto je máte rádi, nebo už je nemůžete ani slyšet. Prostor před Rock for People stage se zaplnil lidmi, kteří je v oblibě očividně mají. Taky jsem je poslouchal, před deseti lety. Za tu dobu se mnoho nezměnilo, snad jen Peteru Hrivňákovi už se na hřbet dere smrtka – a to v případě tohoto koncertu doslova. Vtipnou mezihrou koncertu bylo vystoupení Blaas of Glory, recesistického uskupení z Holandska, které na banjo, soprán saxofon, tubu, vozembouch a další nástroje zahráli třeba Ace of Spades.

Na vážnější notu zabrnkala ve Staropramen stanu Aneta Langerová. Tradičně to nebyl žádný divoký koncert, ale kapelní provedení jejím skladbám sedí stejně jako akustické provedení, se kterým v loňském roce vyjela na turné. Koncert Pražského výběru byl pro spoustu lidí povinností, není totiž jisté, kolikrát ještě tyhle staré pušky uvidíme na pódiu společně. I Vilém Čok už vypadal dýchavičně, i když si ani tak neodpustil divoké pobíhání. Publikum nebylo zdaleka tak početné, jak by si tyhle legendy zasloužily, holt jejich muzika není pro každého. Fajnšmekři si ale Zubatou, Na václavským Václaváku a Pražákům těm je tu hej náležitě užili.

Závěrečný „česko-slovenský“ den Rock for People nevynikal příliš originálním programem, což nezachránili ani Kabáti a Kryštof. Světlé výjimky se ale našly. Slovenské kapely Nvmeri (povedený elektro-indie projekt) a Paranoid (screamo rock ze Šuran) na Showcase scéně ukázaly, že „bratrské“ nezávislé kapely jsou u nás možná neprávem opomíjené. Zmíněné mladé kapely společně s Dirty Blondes byly žádoucím rozptýlením při jinak nudném festivalovém dni. Těžko říct, jestli organizátorům tento marketingový tah vyšel, ale vcelku povedený festival si zasloužil lepší zakončení.