Články / Sloupky/Blogy

Chodím po… Colours II.

Chodím po… Colours II.

Kateřina Cumin | Články / Sloupky/Blogy | 19.07.2019

Za oknem letí chmýříčko. Pomalu, plavně, vzduch se tetelí jihem, voda je cítit rybami. Bydlím u zapomenuté železniční zastávky, vede tu ulice Topolová, jakoby do lesa. Tohle ulice nedělají. Na jednom stromu je napsané: Tady prcaj lidi. I stromy.

Cestování hromadnou dopravou po Ostravě je zábava svého druhu. Pečlivě naplánované rekonstrukce místních tepen zajistí průjezd místy, o kterých jste netušili, nové perspektivy. Vystoupím na Náměstí republiky, vedle je krámek Potraviny. Od osmi do osmi. V řadě přede mnou stojí paní, má zvláštně nakasaný obličej, jako někdo z úchylného komiksu. „Ale musíš mi zavolat, dát mi vědět, já pak vstanu a udělám to. Podniknu prostě kroky, které se ode mě očekávají.“ Otočí se na svou dcerku, která křivě přešlapuje vedle ní, nevidí ani na první poličku s lízátky. „Drž hubu, fazole, nebo ti jednu fláknu.“ Prodavačka se dívá na mě, ráda by slyšela, co si budu přát, co bych koupil v tuto denní hodinu. „Modré gauloisky.“ Pátravě se na mě podívá. „Tak to nemáme.“ V Ostravě jsou místa, která odkazují na minulé dekády do té míry, že projít dveřma do roku osmdesát dva není problém. Nemluvě o tom, kam odkazuje podnik Metro bar pod Frýdlantskými mosty. Ženy, které tam pracují, jsou androidi. Ptala jsem se.

fotogalerie z druhého festivalového dne sledujte zde, tady i tu

V areálu je to zvláštní. Lidé všeho druhu a všech barev se baví podle svého, potkávám ty, které bych tu nečekala z politických názorů, i ty, které bych nečekala kvůli životnímu založení. Ulice pod těmi největšími věžemi je plná, diskotéky křičí. Zvukovka Uniform je natolik nechutná, co se týče fyzické bolesti, že musím pryč. U Maryčky, kavárny před areálem, což je velmi dobré zákoutí pro chvíle tyto i následující, sedí lidi z okruhu skupiny Sheeva Yoga. Bavíme se o místní kultuře. Vedle nás ladí kapela. Pak začne. Refrén: Chleba namazaný hovnem. Tupě se směju. Ale přemýšlet se dá nad ledasčím.

Tančím u Floexe a pokradmu se dívám na holku vedle mě. Sleduju ji už několik let, nepotkáváme se vůbec, a ukradla bych ji duši, kdybych ji řekla, že ji chci. Floex má balonky, já ne. Uteču, u Světa techniky promítají Most. Sednu si k vozíčkáři. Jmenuje se Patrik. Konečně se cítím mezi svými. Říká: Ahoj, to sem rád, že tu seš. Je to hlína. A já: Je, ale místy hodně smutná, ne. A on: Jo! A to se mi líbí nejvíc. Dám mu pusu a jdu pryč. I ženy vozíčkárů jsou háklivé na své… chovance. Odchovance. Lásky. To bude vono.

Info

foto: Petra Vavrečková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Preview: Le Guess Who? 2024

Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024

Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.

Šejkr #140: V obraze

Michal Pařízek 04.10.2024

Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.

Šejkr #139: „I’m sure we’re not the only ones“

Michal Pařízek 20.09.2024

Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…

Šejkr #138: Prsten

Michal Pařízek 06.09.2024

Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…

Tak daleko, tak blízko: Mario „Dust“ La Porta (Psychopathic Romantics)

redakce 29.08.2024

Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.

Šejkr #137: V přízemí

Michal Pařízek 23.08.2024

Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.

Válová a Janáček, abstrakce na třetí

Veronika Mrázková 13.08.2024

Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.

Top 5 Brutal Assault 2024

redakce 13.08.2024

Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.

Šejkr #136: Rutina nevadí

Michal Pařízek 09.08.2024

Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...

Šejkr #135: Post Vintage

Michal Pařízek 26.07.2024

Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace