Články / Reporty

Chutný předkrm aneb klubová noc United Islands

Chutný předkrm aneb klubová noc United Islands

Jakub Šilhavík | Články / Reporty | 21.06.2014

Čtvrteční hudební maraton se odehrával v přibližně dvaceti pražských klubech, které nabídly hudbu nejrůznějších žánrů, vybrat si tak dokázal prakticky každý. Zahájit večer s živelnou garážovou partičkou Wild Tides se zprvu jevilo jako skvělý plán, proklamovaný začátek vystoupení však nikoho příliš nevzrušoval - Přílivy líně pokuřovaly opření o improvizované pódium u cesty, zatímco zvukař pomalu rozbaloval své nádobíčko. Po více než hodinovém čekání nezbývalo než za zvuků úvodní skladby vyrazit dál. Vystoupení olomouckých Nylon Jail v žižkovském Paláci Akropolis bylo jasnou volbou, jedna z nejlepších koncertních kapel u nás si totiž připravila speciální vystoupení pro natáčení prvního koncertního DVD.

Po vstupu do sálu překvapila neprostupná tma, kdy se jednotliví členové formace pro jistotu ukrývali ještě za černou oponou. Záhy po instrumentálním intru se však intenzivně rozzářila světla a na pódiu se za zvuku No Way zjevil charismatický frontman Jiřin Jirák. Zprvu se staticky držel mikrofonu, aby o chvíli později odhodil kabát do davu a naplno opanoval celou scénu. Neskutečný drive koncertu podpořila vygradovaná dynamika skladeb - intimní balada One World okořeněná zvukem banja se v druhé polovině lámala pod útokem mohutné kytarové stěny. Kapitolou sama o sobě byla rarita Sailing the Soul, kdy se Jiřin proměnil v ďáblem posedlého kazatele. Tetování frontmana během písně Abscissa se dle očekávání stalo vrcholem večera, fanoušci se lačně nahrnuli k pódiu a sledovali, jak Jiřin bez sebemenšího zaváhání vystřihl celou skladbu. Zvuk tetovacího strojku nepůsobil ani v nejmenším rušivě, naopak se stal přirozenou součástí hudby. Další překvapení přinesla akustická verze Abscissa s křehkým ženským vokálem, archetyp milostného duetu - důkaz, že klidná a procítěná poloha Nylon Jail sedne stejně jako rozbouřené výboje.

Neméně intenzivní zážitek nabídli Gagarin v přeplněném sklepení Chapeau Rouge. Screamo, taneční elektronika a vypjaté angažované texty vyvolaly v přítomných doslova šílenství, pot se srážel na okolních stěnách a nad hlavami fanoušků proudila změť těl. Jistou zaměnitelnost skladeb vynahrazovalo ohromné nasazení kapely, početný dav postupně řídl, když slabé kusy odpadávaly únavou a zbylí stateční se striktně drželi textu „Chci dýchat vodu a pít vzduch“. Závěrečnou pohádku na dobrou noc přineslo Nákladové nádraží Žižkov, kde právě dohrávali set indiefolkoví Republic of Two a nadšený dav fanoušků je odmítal pustit z pódia.

Info

Klubová noc United Islands: Alasdair Bouch, Nylon Jail, Tichonov
19. 6. 2014, Palác Akropolis, Praha

foto © Andrea Petrovičová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace