Jan Starý | Články / Sloupky/Blogy | 06.02.2020
Berlínský festival experimentální a klubové elektroniky CTM bývá tradičně velmi překvapivý a velmi globální. Letos bylo vyloženě neznámých projektů o něco méně, o to víc se ale ukázalo, jak silná je v současnosti hudba mimo tradiční Západ. (Což ukazuje i redakční TOP 5, kterou najdete tady.)
DJ Scotch Egg, Khanja & MC Yallah / Debmaster & MC Yallah
Dvakrát ugandský label Nyege Nyege Tapes, dvakrát rapperka MC Yallah, dva sety ve dvou nedělních ránech, které měly společnou nejen naprosto absurdní výbušnost. V tom prvním japonský producent DJ Scotch Egg stavěl na brutálních podkladech vypůjčených z UK bass i trapu, které doplňoval temnými, tribálními perkusemi a zvuky, ve druhém Francouz Debmaster jako by místo beatů využíval hutné zvukové bloky, přes které vrstvil vysoko položené rytmické akcenty. Jako jediná možná odpověď se jevily extatické šamanské tance – zvlášť v kombinaci s kulometnou, naprosto suverénní flow MC Yallah. Zemitý řev Khanji z grindcorové kapely Duma pak zafungoval už jen jako příjemný bonus, protože faktor párty už byl dávno na maximu.
Xin
Producent Xin bydllí v Berlíně – a tím informace končí. Záhadná entita ve fantaskním kostýmu nicméně v Berghainu předvedla likvidační set, ve kterém se d’n’b, dubstep a hardcore rozpouštěly v postklubové nestálosti, aniž by ovšem ztratily svou původní údernost. Monumentální basy nebyly konstantou, ale prostředkem k efektivní gradaci, odlidštěné vokály na pozadí zdůrazňovaly kyborgskou náladu setu. A když po čtyřmetrových berghainských reprověžích kolovaly bezmála hlukové šlehy, šel jsem do kolen.
reporty z letošního ročníku festivalu CTM čtěte ještě tady a tu
Gabber Modus Operandi ft. Wahono x Nakibembe Xylophone Troupe / Nakibembe Xylophone Troupe
Embaire je obří ugandský xylofon, na který může hrát až osm lidí najednou. Šestičlenný ansámbl Nakibembe Xylophone Troupe na něj produkoval hudbu, která připomněla vrcholnou éru Stevea Reicha – nekonečné proplétání melodických linek, nečekané akcenty, synkopace, polyrytmy – a pohlcovala kombinací komplexnosti, ze které se točila hlava (jak se tohle v lidové kultuře vyvinulo?), s chytlavostí. Vedle sólového vystoupení zahrála skupina ještě set s duem Gabber Modus Operandi (které primárně nehraje gabber) a vokalistou Wahonem z Indonésie. Ten už se vymykal úplně všem kategoriím a byl snad ještě působivější. Feel good avantgarda, kde z každého hráče přímo tryská radost.
Maria Thereza Alves & Lucrecia Dalt – You Will Go Away One Day But I Will Not
Zvuková virtuální realita. Tak by se dala nejlépe popsat instalace Lucrecie Dalt a Marie Therezy Alves v berlínské botanické zahradě. Návštěvníci dostali sluchátka se snímačem polohy a mohli si podle libosti procházet tropický skleník, kde jim na různých místech hrály domorodé zpěvy, digitální ruchy, lidové nástroje, zvířecí zvuky a synťákové melodie. Nešlo přitom čistě o snahu napodobit prales, ale o vytvoření futuristického zvukového prostředí – hudby čtvrtého světa, jak se od dob Briana Ena a Jona Hassella říká –, které si ve výsledku každý tvaroval podle sebe. Fantastický koncept, fantastické jednotlivosti, fantastický celek.
CTM Festival 2020
24. 1. - 2. 2. 2020, Berlin
foto © CTM
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.