Desky roku 2017 podle Full Moonu: 2. místo

Stříbro, nejen rodinné. Výroční bilance a balance přináší druhé místo v kategorii nej domácí a zahraniční deska roku. Podle redaktorů a dalších přispěvatelů Full Moonu máte už jasno o pátém, čtvrtém i třetím místě za rok 2017. A před samým vrcholem protentokrát trochu příběhů i kolektivních radostí a taky letmý mainstream bez kompromisů.

Domácí

2. Zvíře jménem Podzim – s/t (Indies Scope) 44 bodů
Kolektiv, který čítá skoro dvacet lidí, deska-příběh, navíc spojená s knihou. Jakub König alias Kittchen si to se svým dalším projektem rozhodně neulehčoval. Mohlo to celé dopadnout všelijak, Zvíře jménem Podzim je ale výstavní kus, který stojí za obdivování. A vůbec se ho není nutné bát.

"Obdivuhodné je, jak König zvládá udržet opratě pompézního souboru. Ten se valí jako vítr unavenou zahradou, před ním principál coby zemnící element, coby vroucný milenec, který umí počkat. Nevíš ani, jak se jmenuješ, když se probudíš? Zvíře je o vztahu k životu, o takřka barokním dialogu s tím, co nás přesahuje, o hledání sebe sama, neutuchajícím a pokorném dohadování se svým vlastním já. Není to slabost ani smíření, je to přívětivý boj s marností, který je tak intenzivní, že ho Kittchen neumí uvařit v malé kuchyni. Potřeba obklopit se blízkými (zvuky) je obrana i útok zároveň, stejně jako můžou být civilnost a patos dvěma stranami jedné mince, kterou se platí za cestu na druhý břeh. Ale na to je ještě čas. Je teprve podzim.„Jakub König jako by našel svou cestu k čemusi transcendentnímu, magickému. Nachází své démony, o kterých jednak hodně otevřeně zpívá, ale kteří spolu s ním a s celou kapelou vycházejí i z hudby jako takové." (Jaroslav Zima, Full Moon #79)

47 hlasujících vybíralo ze 109 alb

Zahraniční

2. St. Vincent – Masseduction (Loma Vista) 28 bodů
Královna letošního roku? Dost možná. Annie Clark přišla s albem, o kterém se bude mluvit ještě dlouho, třeba i v souvislosti s výjimečnými koncerty, na kterých ho předvádí zcela sama. Na Masseduction neudělala jediný kompromis, přesto se díky této nahrávce posunula opět o něco blíže mainstreamu, a díky tomu ho třeba i promění. Za zmínku stojí též vynikající vizuální zpracování alba a veškerých doprovodných aktivit k němu. Takhle dotažený koncept tady dlouho nebyl.

"K dokonalosti netřeba dalších přívlastků, jestli byla Madonna dlouhá léta nekorunovanou královnou popu, pak je rodačka z oklahomské Tulsy vystupující pod pseudonymem St. Vincent horkou kandidátkou na následnictví trůnu. Její hudba nekopíruje líbivé trendy, je intuitivní, pestrá a z každé noty je znát, že autorsky se Annie Clark odmítá jakkoliv omezovat či přizpůsobovat zavedeným zvukovým standardům. Ona je tou, od které se ostatní budou učit, zatímco Miley s Lanou puknou vzteky. Možná i proto po letech strávených u labelu 4AD sběhla k mladší a pokrokovější značce Loma Vista. Hlavně zůstat svá bez ohledu na pravidla hudební mašinérie. Leccos naznačila už oblá zadnice z rudého bookletu. Zatímco Madonna nechala na přebalu desky Like a Virgin vyniknout bujnou dekoltáž, St. Vincent se k objektivu otočila zády, snad z recese, snad z touhy provokovat. Ale ať už ty hýždě patří komukoliv, neměly by přebít kvalitu žádného z třinácti songů." (Shaqualyck, Full Moon #78)

58 hlasujících vybíralo z 211 alb