Články / Offtopic / / Movie/dox

Humr jako absurdní dystopie

Humr jako absurdní dystopie

Adam Hencze | Články / Offtopic / / Movie/dox | 21.02.2016

Anglofonní debut řeckého režiséra Yorgose Lanthimose svou originalitou a nápadem překvapil většinu návštěvnictva loňského filmového festivalu v Karlových Varech – jeho překroucený surrealismus s těžkým cynickým podtónem obepíná dystopii, ve které září Ben Whishaw, Rachel Weisz a Colin Farrell (tentokrát s působivým, a především funkčním mario mustážem).

Pozoruhodný koktejl s mezinárodním hereckým obsazením a cenou poroty z letošního festivalu v Cannes znamená jediné – extrémně zábavný evropský film. Koprodukčně jde o irsko-anglicko-řecko-francouzsko-nizozemský výtvor režiséra, který svou vysoce specifickou fimovou řeč definoval už mnohem dříve v Alpách nebo Špičáku, přesto je Humr jeho nejpřístupnějším a nejzajímavějším dílem. Brilantní satira dnešní společnosti kritizující sociální vazby a párování obecně, zahraná jako odtažité, místy až divadelní drama s komickou, dadaistickou náplní. A to nejen ve funkčním použití časově neurčité lokace Hotelu, do kterého Město posílá obyvatele, kteří postrádají partnera.

Ti mají v hotelových single pokojích přesně čtyřicet pět dní na nalezení své druhé polovičky – nepodaří-li se jim to, budou proměněni ve zvíře dle svého výběru. Unisexové rekreační zařízení se tak mění v jakési "scény ze sanatoria divnosti", které komunikují jak s divákem, tak i mezi sebou, a stanovují různá dogmata, která po chvíli buďto stvrdí, nebo podtrhnou jednáním některé z postav. Párování rezidentů probíhá na základě společných lidských znaků, reprezentovaných například osobnostním zlozvykem, neobvyklou schopností nebo postižením. David, hlavní postava snímku (Colin Farrell), chce být v případě nesplnění párové podmínky proměněn v humra, dlouhověkého tvora s nekonečnou plodností; autor kriticky poukazuje na zvířecí degradaci v kontrastu s párovým životem a plněním očekávání, které dnešní svět definuje. Pozor, nejedná se ale o žádné science fiction, nýbrž o přesnou satiru, ve které nepřiměřené trestání porušení pravidel podtrhuje kritiku jakéhokoliv společenského diktátu. Kritizuje nesmyslná pravidla totalitních režimů a nonsens je slovo, které se bude divákovi v hlavě objevovat velmi často.

Farrell je v mimořádně divné roli překvapivě jako doma, stejně jako zbytek osazenstva hotelu, se kterým se blíže spřátelí – Ben Whishaw (znak: kulhání) a John C. Reilly (znak: šišlání). Tři kamarádi jsou základem situačního humoru první poloviny stopáže, která je svázána hotelovými zdmi a ve které se divák královsky baví především neotřelými režijními a scénáristickými obraty, nečekaně komickými situacemi a všudypřítomnou originalitou – od satirických obrazů života v páru přes Farrellovu femme fatale a lesní lovy. Rodinný život, reprezentovaný časem stráveným s druhou polovičkou na jachtě za hotelem, je vtipně degradovaný samotným Whishawem, který na něj jako první dosáhne. Docílí jej údery obličeje o stůl – jeho vysněná družka totiž trpí krvácením z nosu a bez společného symbolu je místní společnost jako pár nepřijme. Co jsme schopni vykonat a jak se změnit, abychom se zalíbili ostatním? Pracovníci hotelu zakazují masturbaci a využívají přitažlivé pokojské k simulaci soulože, erotickému mučení a tedy pozitivní motivaci k rychlejšímu sblížení. Společné seance nabízí residentům i teatrální ztvárnění výhod žití v párů – mimojiné i faktem, že člověk sám na sobě Heimlichův manévr opravdu nevykoná.


Mimo hotelové páření se chodí na lov Samotářů, kteří žijí v okolních lesích – jsou to lidé/renegádi, kteří se nastavanému systému vzepřeli a potulují se ve větší skupině přírodou. K nim se Farrell v druhé polovině filmu přidává a snímek ztratí na tempu. V těchto pasážích vynikne široká kamera snímající divokou přírodu Britských ostrovů; s kamerou pracuje Thimios Bakatakis tak, že myslí na celkové sdělení, ať už použitím dlouhých skel na depersonalizaci v hotelových pokojích, nebo nezvyklým rámováním, patrném především absencí mluvících hlav v dialozích. Colinovu partnerku dostala na starost vynikající Rachel Weisz – její “krátkozraká žena" (skutečné jméno z titulků) podtrhává svým chováním všudypřítomné divno a trpí stejným neduhem jako Farrell – krátkozrakostí (překvapivě). Dvojice se do sebe zakouká, což je fakt, který musí před ostatními tajit, neboť pravidla má lesní lid nastaven jinak.

Audiovizuální a dějová snivost společně s produkčním stylem a lokacemi utváří zvláštní, lucidní pocit kolem snímku a dává mu unikátní tvář. Je to ten typ filmu, který má potenciál budit uprostřed noci a nutit vás přemýšlet nad jeho logikou, nebo se zavrtávat do absurdity a vyzdvihovat její komplexitu, která funguje jak u filmového teoretika, tak u svátečního diváka. Orwell, Huxley a Vyhoďte ho z kola ven. Utopické absurdno, které je zábavnou tragikomedií s hvězdným obsazením a cynickým černohumorně oscarovým scénářem, a hlavně elaborátem o sociálně-vztahové křehkosti.

Info

Humr / The Lobster
režie: Yorgos Lanthimos, 2015
www.lobsterfilm.co.uk/showtimes

Vyšlo v magazínu Pinbacker, autor Adam Hencze.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Sám a nevědět nic (Karaoke Blues)

Tomáš Jančík 05.01.2024

Kaurismäki vytvořil nadčasový snímek o opuštění a strachu ze sblížení, ale s notnou dávkou humoru a romantiky.

Ladies and gentlemen, Beyoncé (Renaissance: A Film by Beyoncé)

Klára Řepková 05.12.2023

K tomu se přidává propracovaná choreografie se skupinou tanečníků, kapela a skvělé album inspirované discem ve středu pozornosti a velkolepý spektákl je na světě.

Krvavý epos (Zabijáci rozkvetlého měsíce)

Tomáš Jančík 30.11.2023

Scorsese si v mocných stopážích už desítky let libuje, takže i když pracuje s pomalejším tempem, není tu prostor na slepá místa a délka je adekvátní obsahu.

Buď já, nebo ona! (Přišla v noci)

Tomáš Jančík 09.11.2023

Na Letní filmové škole se sál oprávněně bavil celou hodinu a půl a po skončení sklidil film nadšený potlesk, následovaný ovacemi pro svéráznou představitelku matky Simonu Pekovou.

Tři hodiny v Taylorlandu (The Eras Tour)

Klára Řepková 20.10.2023

Když letos na jaře americká zpěvačka Taylor Swift vyjela na turné, rychle se z toho stal pořádně megalomanský projekt. Filmová verze koncertu jako alternativa?

Ponurost lidského bytí (Asteroid City)

Andrea Kubová 12.10.2023

Ačkoliv pro některé zůstávají jeho charakteristické manýry nepostradatelné, pro jiné se stávají jaksi okoukanými.

I panenky mají své dny (Barbie)

Tomáš Jančík 22.08.2023

Tvůrčí svoboda, jakou od mateřské firmy snímek dostal, je až překvapivá, protože od prvního momentu se s ní hlas vypravěčky nemaže.

Pestrobarevná nálož lidského úpadku (The Island)

Tereza Bonaventurová 14.12.2022

Surrealistická jízda plná symbolů, repetetivních rýmů a popkulturních odkazů vás vezme na vesele imaginativní výpravu za těmi nejhoršími problémy současného světa.

Rap a drogy stranou (Banger.)

Julia Pátá 01.12.2022

Můžeme si pokládat otázku, zda Sedlák natočil film, který má oslovovat generaci Z. Hledání odpovědi však nemá smysl. Banger.

Ako spolu prežiť karanténu a všetko ostatné (Sami doma)

Jakub Blaho 14.11.2022

Filmár a hudobník Jan Foukal nasadzuje ružovejšiu optiku a v novom filme dokumentuje silnejúce priateľstvo s Albertom Romanuttim, frontmanom Bert & Friends.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace