Vadim Petrov | Články / Reporty | 28.11.2016
Dream team podzimu 2016: Noisia – Mefjus vs Emperor – The Upbeats – Neonlight, těžko navrhnout větší jména současného neurofunku. Obaleno jako rozteklý maršmeloun v křupavé krustě ve složení Aphrodite – Rene LaVice – Gancher & Ruin (Macky Gee žel nepřijel). Oproti turbulentnímu lineupu na loňské hlavní stagi nemusí letos fanoušek se srdeční arytmií vůbec odcházet, dramaturgie je perfektní a djs předvádí to nejlepší, co od nich lze čekat.
V raných hodinách je ještě možné si odskočit na neuro stage, která se setem Hallucinátorů promění v hardcore dupárnu. Pět ze sedmi neurochirurgů potvrdí prospěšnost stopového množství hardcoru v krvi, takže šup, zatnout zuby i pěsti, běž pumpovat.
Rozpačitý jsem jen z Devastator stage – ať dělám, co dělám, ten hardstyle mi prostě zní furt stejně. Nepomáhá ani obrovská instalace ve stylu aztéckého paláce a dj s buřinkou na hlavě, spíš naopak; minutu tvrďáckého tuc tuc střídají dvě minuty trapně epického buildupu a korunu na hlavu nasadí zmíněný stage design. Připadám si jako v cirkuse, kde místo vykastrovaných lvů cvičí MDMA connoisseuři.
Organizace dramových mejdanů v Křižíkových pavilonech dosáhla v současné podobě svého vrcholu, vše šlape, jak má, nikde velké fronty, i během setu Noisie plynulý provoz na chodbách, tanečníci i djs jsou nadšení a Facebook zaplavila videa se srdíčky. Jak dál? Míchání žánrů příliš slibně nezní, zimní LIR předvedl dokonalou neuropárty, letošní Imagination se vrátil ke svým tvrdým kořenům a je to dobré, o dubstepu či EDM si můžeme ale nechat jen zdát. Větší jména než Noisia bychom asi spočítali na prstech jedné ruky. Světel se na stage o moc víc nevejde, už takhle jsou brýle téměř povinnou výbavou, stejně tak zvuk, škoda mluvit, ten je skvělý odjakživa. Dokázal bych si představit rozšíření areálu, zahrnutí Křižíkovy fontány a vytvoření venkovní chillout zóny, to by se ale akce musely konat v příznivějším ročním období.
Co tak v nejlepším přestat a soustředit se na koncepty jako je Darkshire? Nesmysl, byť jen z ekonomických důvodů. Navíc i letos byla na Imagination spousta lidí poprvé nebo tam slavili narozeniny, dokonce přijela dvacetičlenná parta unison v maskách Zombie Cats. Sebrat jim tuhle monstrklubovku by mohla jen bezcitná kreatura – o to se totiž jedná: žádný festival, prostě jenom fakt velká klubová noc, kde kvůli žádnému headlinerovi fanynky nepiští vrhajíce spodním prádlem, ale všude si člověk pěkně zatančí.
Imagination Festival 2016
25. 11. 2016 Výstaviště Holešovice, Praha
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.