Vadim Petrov | Články / Recenze | 16.11.2016
Koho už neba neurokolovrátek Eatbrainu a přiblblý neuro jump up Blackoutu, nemusí ještě házet neuroflintu do neurožita: z tajemných Nizo-zemí září světlo do tvrdších vod synkopované hudby a nese název Outer Edges.
PLZ NO LEAK je nutné dodat, kdykoli svým kámošům sdílíte ještě nevydaný materiál; poučení, které si Nik, Martijn a Thijs mohli vzít, když byli nuceni své zářijové LP vydat o měsíc dřív. Konec července, těsně před vystoupením na Let it Roll, telefonát: deska sviští na internetech, všechen marketingový hype v tahu. Pánové se nepříjemné situaci postavili čelem a než aby někdo album měl a někdo ne, s urychlením ho vydali na všech platformách.
A jaký byl dopad? Masivní. Srpnové party se vyznačovaly tím, že každý jeden dj zahrál track z desky, co bylo ale nezvyklé, že každý zahrál jiný. Pochopitelně všechny zabíjely, výběr bangerů je totiž široký – zmiňme Anomaly s breakdownem, který si neodpustil ani Andy C v Roxy, Tentacles s kreativně bizarním samplem nebo Voodoo na 140, které nezní jako dubstep.
Samostatný odstavec si zaslouží Mantra. Chlapi z Noisie se nebáli tvrdé hudbě přidat tvrdé video a s uprchlíky z válečných a jiných oblastí rekonstruovali jejich strastiplnou cestu. Nejedná se o politickou zprávu – dělejte tohle, volte tohodle, přispějte sem – jedná se o nepředžvýkaný přenos reality na YouTube, kde ji může konzumní společnost konzumovat. Samozřejmě se to neobešlo bez pořádného shitstormu, video je tedy podle dnešních metrik rozhodně vhodné považovat za povedené.
Krom rubaček nalezneme na desce i jemnější skladby jako Motion Blur nebo Into Dust a spoustu halftimových dobrot, ze kterých nejvýrazněji vystupuje Sinkhole – a spíše než vystupuje, vtahuje do sebe pozornost jako černá díra, ve které není nic z toho, co jsme viděli padnout, přesto hledíme hledat a nacházíme jen hutný bas. Jen?
Zapomeňte na UHO dědků z The Prodigy, takhle se dělá dnešní elektronické album. Noisia svou novou deskou, svou vydavatelskou činností a svou audiovisuální šou naplňuje pojem forward-thinking music jako málokdo jiný.
Poznámka: Tuhle recenzi bych měl napsat podruhé tak za rok, až Outer Edges konečně pochopím, tři měsíce poslechu mi totiž fakt nestačily. Vzpomeňme na Mefjusovo LP Emulation, které vyhrálo desku roku až rok po svém vydání – dodnes tam objevuji skryté perly.
Noisia – Outer Edges (Vision, 2016)
www.noisia.nl
Live: Imagination Festival 2016
25. 11. 2016 Výstaviště Praha Holešovice
www.facebook.com/events/1364090980274665
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.