Články / Sloupky/Blogy

Metla #08: Rvačka. Rána do hlavy. Tečka.

Metla #08: Rvačka. Rána do hlavy. Tečka.

Abbé, Kremace, mxm, Viktor Palák, waghiss666 | Články / Sloupky/Blogy | 26.02.2017

Osmá část polemického kroužku metalových podučitelek přináší všechno, co má tematická hudba nabízet: Boha, Ďábla, převozníka i sadu démonů, hodně transgenderových vějiček i něco temnoty a spektakulárních blackpičovinek. Tudíž Root, King Woman, Zeal and Ardor, Uniform a CHVE. Chutě do toho a půl je smeteno.

King Woman - Deny


WAGHiSS666: Tak kurevsky parádní, až jsem zapomněl a málem si popletl s jiným pánem, s jinou královnou. Zapřel jsem oba. (4)

Abbé: Kazatel na hotelovém pokoji v předvečer nedělní bohoslužby ladí flow, přitom se zpíjí roztokem modré skalice, aby sebral odvahu na chvilku se stát travestitou a byl pak o to větší homofob. Lituji, představa, že každý duchovní žije v příkrém rozporu s Kristem, je i díky mě už dávno klišé a nijak mě neoslovuje. (2)

Viktor: Není kázání jako kázání. Kříže visí v obvyklém směru, řádka šibeniček nikde, může vést víra ke klidu, když tušíte všudypřítomný odsudek? Am I so dulled down?/ Am I a whitewashed wall? Tohle není tolik o církevním pokrytectví jako o smíření, které může představovat mnohem nekonečnější boj. Čistá duše (kéž by), čistá práce (vcelku). (4)

Džana: Bible svatá rtěnkou lemovaná. Neoholené ruce a nevytrhané obočí mě ale z nudy nevytrhnou. Crossdresingový průjem, který me uráží svým fatálním despektem vůči tematice. Pravda, hnilobnost amerického pozlátka mě za dob trumpety na trůně žene o kus víc k pláči, otázka je, k čemu nás má dohnat zfetlý bigot krotící se punčocháčema. (1,5)

maxim: Zfetlý bigot? Tykráso. Slyším tam více touhu po smíření, nicméně hysterická prvoplánovost převlečená za ztišenou průrvu je ještě protivnější než boží ejakulát. (2)

Uniform - Killing of America


WAGHiSS666: Co je to industriál? V ocelovém srdci republiky tepu, ale nekrvácím. Nebo naopak. Vizuál tak mrazivý, až přitažlivý. Stačí? Za tohle schytám. (3)

Abbé: Pečlivě sladěné erupce státem posvěceného vraždění, rudě postupně se zbarvující místa největších nepokojů. Do očí bijící zvůle „služebníků a ochránců” vyvolává odezvu, která rozpouští obraz i zvukovou stopu. Autoři píšou, že: „Nechceme moralizovat. Nenabízíme divákovi žádné odpovědi, pouze data, aby z nich vyvodil vlastní závěr.” Mírný alibismus můj závěr nezmění. Je to burcující, promyšlené a brilantní. (4,5)

Viktor: Apel zase trochu jiným směrem. Anebo možná spíše výhrůžka. A trochu škleb. Uniform vytáhli kytary za škarpy a začali tančit na hrobech. Památka zesnulých (Ministry). Začnete už konečně poslouchat? My jsme to říkali! Kytarové sólo, které je s to řezat hlavy. Rvačka. Rána do hlavy. Tečka. (4)

Džana: Každá rána, co nepadla vedle, je bedlivě zaznamenána, vizuál blízký Command & Conquer a na mapě amerického snu zbývá jen klasická noční můra. Někdy je lepší nechat čísla mluvit sama za sebe. Takže se koukněme, kolik mass shootings se nám ve spojených státech libových léta páně 2016 vybujelo až na povrch. Doporučuju si tvorbu těchhle unifuckingformistů pořádně prolustrovat, dlouhou dobu nic nejíst a řádně si na lidské plémě zahejtit. (4)

maxim: Svaté kosti Ameriky lítají vzduchem a kytara je nejrychlejší vrtulník moderní války. Anebo se tomu aspoň dá věřit. Znamenitý klip, řečí bylo dost. (4)

CHVE - Charon


WAGHiSS666: Nemůžu si pomoct, ale v Church of Ra se hlasitě zívá. Musíte někdy přijít na modlitbu, na seanci, ony ty přepisy prostě vůbec nemakaj’. Doteď. Už jste slyšeli Absent in Body? (5)

Abbé: Tatínek se přes pole vrací domů ze zkoušky. Cestou vyzvedne děcka prolézající zpustlým skleníkem, a potom se spolu procházejí zplanělou postindustriální krajinou, jíž se spolu s nimi kochá postmetalová kamera. Jediný, kdo překvapí, je tatínek, který děti, z nichž jedno má asi horečku, nechá bez dozoru na břehu řeky, jinak nic. (3)

Viktor: OK, tak se znovu odkopu - pokud mám k nějaké kapele rezervovaný vztah, jsou to Amenra, aneb když snaživost pokaždé vítězí nad věrohodností. Na druhou stranu: peče s nimi Scott Kelly, antipod pozérství. Nepřidávám se ale ani na tuhle pouť do (vynuceně) slzavého údolí. (2)

Džana: Mystika u vyskleného skleníku je asi nějakým novým tipem na výlet páně Eeckhouta a jeho drobotiny. Je zde Cháron převozníkem, věřícím temnot, pokušitelem nebo křtitelem? Procházka po vlámských lukách je dlouhá a vytříbeně si to směřuje za řekou, ale za řekou bez rákosí, za řekou, kde se kocháme nekonečnou mlhou skutků, které nás oklamaly a zároveň posílily. Tak dlouho se chodilo s Amenrou pro vodu, až se nám CHVE utrhlo. V téhle vlámské močce bych si i prstík smočila. (4,5)

maxim: Ano, když jdete s dětma na procházku, napadají vás různé věci, v hlavě se ozývají podivné hlasy, bezpochyby. Pomalu tekoucí kombinace středověkých píšťal (které nejsou píšťalami) a plahočivého dronu nemůže implikovat nic dobrého, ať už je tu Cháron, kdo chce. Velmi dobře nedořečeno. (3,5)

Root - Black Iris


WAGHiSS666: PSoudružko, Viktorka mě pořád (ještě) šikanuje! Necháte ji po škole? (-0)

Abbé: Brno je prý největší obyvatelný vtip. Pochází odsud také „blackmetalový” Root. Závěr si umíte udělat sami. Dodám jen, že o pokračování Kärgeräsu, který z diskografie Root stále patří mezi moje nejoblíbenější kusy, jsem se vůbec neprosil. (0)

Viktor: František Verbík Productions už brzy i na vašich pivnich slavnostech! Jechecheche. Smích stále víc prkenný než pekelný. Démoni odkvetli, nesmrtelnost je iluze, řekne jim to už někdo? Videoklip generovaný náhodou a opilými našeptávači se stále horší anglickou výslovností. Za tohle by měl někdo vskutku zůstat po škole, ale já to nejsem! (0)

Džana: Joo na těch Melodkách, tam to je blaho. Bavím se, čúrkám a cikám. Chtěla jsem něco napsat, ale vzdávám se. Nastává psychická trýzeň vyznačující se nablitím do mozku spolu s potřebou vypálit si po zhlédnutí oči, načež nastává fáze uvědomění, že toto by bylo poslední, cos uzřela. (0)

maxim: Obávám se, že tohle neobstojí ani jako jakkoliv obyvatelný vtip. Stejné video by sestříhaly moje desetileté holky do hodiny pseudovlastivědy v programu Malování. Za pět minut. (strašidelný smích)

Zeal & Ardor - Devil Is Fine


WAGHiSS666: Čí byl tohle nápad? Kde se tyhle antimetaly válejí? Schválně jsem si otestoval nic netušící slečnu. Rozpustila se jak svíčka. Vyndáte (mi) hlavu z řiti? (5)

Abbé: Moderna postavená na základech dávných pracovních písní černých otroků, kteří v pekle zjišťují, že ďábel je hovno. Velmi hutná zkratka poselství, co ve Dvanácti letech v řetězech nebo Osmi hrozných potřebovalo dvě a půl až tři hodiny prostoru, tj. Spojené státy byly a jsou demokratické, ale vždycky jen pro někoho. (4)

Viktor: Řetězy a nevisí od pasu Kerryho Kinga, tak kde to jsme? Soul metal. Deafheaven a Liturgy našli spřízněné hříšníky, které metaloví puristé drtí mezi zuby. Ještě docela nevím, co si myslet, ale pouštím si to už hodinu. V dubnu v Praze, zadarmo! Doporučují čtyři z pěti blackmetalových zubařů. (4)

Džana: Docela mě překvapuje, jak se z projektu Birdmask stala soulová nakopávačka zbrusující blekošské hrany. Cítím pnutí poslat upřímné pozdravy Vargovi. Bolí mě však, jak lehce lze udělat z baroka kýč a stejně tak kýč z dobrého záměru. Je to dokonalý atak na barokní estetiku nebo pouhé propletení se do aluminiového řetězu nevědomosti? Možná se nám tu prostě jen utrhly bloody roots z okovů. (3,5)

maxim: To jsou bratranci Algiers?!?! Kurva! Více napíšu, až si ze zadku vytáhnu ten kilometrový černý penis, chtěl jsem říci řetěz. (Roxy? Nechápu nic.) (4)

Info

Live: Free Mondays w/ Zeal and Ardor (us)
24. 4. 2017 20:00 Roxy, Praha
www.facebook.com/events/667673780074906

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Preview: Le Guess Who? 2024

Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024

Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.

Šejkr #140: V obraze

Michal Pařízek 04.10.2024

Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.

Šejkr #139: „I’m sure we’re not the only ones“

Michal Pařízek 20.09.2024

Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…

Šejkr #138: Prsten

Michal Pařízek 06.09.2024

Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…

Tak daleko, tak blízko: Mario „Dust“ La Porta (Psychopathic Romantics)

redakce 29.08.2024

Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.

Šejkr #137: V přízemí

Michal Pařízek 23.08.2024

Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.

Válová a Janáček, abstrakce na třetí

Veronika Mrázková 13.08.2024

Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.

Top 5 Brutal Assault 2024

redakce 13.08.2024

Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.

Šejkr #136: Rutina nevadí

Michal Pařízek 09.08.2024

Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...

Šejkr #135: Post Vintage

Michal Pařízek 26.07.2024

Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace