redakce | Články / Moon Crew | 30.03.2020
V rámci desátého výročí Full Moonu vám v seriálu Moon Crew představujeme naše redaktory, fotografy a editory. Jsou to kreativní, vynalézaví nadšenci a profesionálové, díky kterým Full Moon existuje, a patří mezi ně i Lukáš Grygar.
„So much on my mind that it spills outside,“ cituje Lukáš skupinu Animal Collective v textu níže. V jeho hlavě se toho musí dít opravdu hodně: píše o hudbě, filmech a počítačových hrách, moderuje v rozhlase, edituje v české mutaci Forbesu a hraje v kapele Pris. K Full Moonu měl blízko vždycky, se zakladatelkou magazínu Apačkou se oženil a pár let byl editorem Full Moonu. Navrch má cenu Littera astronomica za překlad knižní série od Lucy a Stephena Hawkingových. Komplexní osobnost! Lukáš odpovídal na otázky v šestém dílu Moon Crew.
Jak vzpomínáš na začátky Full Moonu? Už tehdy jste byli s Apačkou spolu?
Na Full Moon mě sbalila! Teda na oči, jako každýho. Psal jsem pro ní už kdysi pár věcí na Freemusic, když mu šéfovala, ale tehdy jsem vůbec nevěděl, o koho jde. Jen přezdívka utkvěla. Když mě pak oslovila s psaním do už rozjetého Full Moonu, dali jsme si nejprve kafe na Újezdě v Sedmém nebi, kde úřadovala, a o půl roku později u Bodamského jezera. Všechno mi to tehdy přišlo jako nepravděpodobnej zázrak, od těch očí po časopis. Neuvěřitelnej formát a papír a zlom, nešlo se nezamilovat.
Kdy jsi do časopisu začal přispívat? Jaké to bylo editovat texty do Full Moonu?
Koncem toho prvního roku. Do redakce jsem si nikdy nesednul, ale psal jsem celkem pravidelně, svého času i sloupky. Editorství jsem si zkusil v letech 2012-2014, tvrdá škola, pro mě i pro editovaný. A zároveň plné docenění toho, jak byl leckým vysmívaný "fanzin" už tehdy profesionálnější než řada tuzemských redakcí.
Jaké je tvoje oblíbené číslo Full Moonu?
Trojka s Converge, protože přes něj jsem na ně přišel. A každá obálka s Bowiem, pochopitelně. Bowie mi v osmnácti otevřel svět a dodnes se s Martinem (vydavatel Full Moonu, pozn. red.) nepřestávám přít, kdo je u nás obsedantnější fanoušek. Martin má určitě větší sbírku, já zas zpíval v bowieovským tribute bandu, takže plichta.
Bowie, vesmír - to jde dohromady. Tvůj otec je známý český astronom a astrofyzik, zajímal ses o tyhle obory jako dítě?
Astronomie byla samozřejmá součást dětství, táta mě tahal po přednáškách i na noční pozorování. Jedna z mých nejranějších vzpomínek je Halleyova kometa na hvězdárně ve Rtyni... Zároveň čím jsem starší, tím mě vesmír fascinuje víc a utíkám k jeho nekonečnosti a zároveň provázanosti jako k obraně vůči veškerému zmaru. Nedokážu ta světla na obloze, ať už ve dne slunce nebo v noci ostatní hvězdy, vnímat jako něco podružného, respektive nevnímat vůbec. Majáky, hořící nezávisle na nás, ať se tady dole děje cokoli? Jak říkala Apačka, miluju.
A kdy ses začal věnovat hudbě? Co tě inspirovalo?
Zhruba v šestnácti, skrze domácí lepení MIDI soundtracků pro neexistující filmy a hry. Až později z toho vykvetla tendence psát písničky, respektive si v počítači vrstvit stopy, do kterých mě pak napadaly první, tehdy ještě anglické texty. V tomhle ohledu pro mě byli zásadní The Residents a Brian Eno – pro to otevření se skutečnosti, že možné je v podstatě cokoli.
Kdy vznikli Pris a jak u vás vypadá tvůrčí proces?
Na podzim 2015 jsem se poprvé viděl s Tomášem Tkáčem a podezřele plynule to přešlo do společného bydlení a společné kapely. Tomáš mi pomohl udělat ten krok, ke kterému jsem se léta nedokázal odhodlat: postavit něco svého, začít to aktivně vymýšlet, zkoušet a posléze i naživo hrát. Muzika vzniká společně, texty jsou vesměs moje, ale obojí se teď s nadcházející druhou deskou posouvá. Před dvěma lety jsme přibrali Jonáše Kucharského a v současnosti každý nosíme nápady, které společně tavíme do něčeho, co dává smysl všem třem. Desku chceme stihnout po prázdninách, pak se uvidí, co s námi udělá.
Věnuješ se taky počítačovým hrám. Jak jsi k tomu přišel?
Začínal jsem jako filmový recenzent, ale šťastná náhoda mě kolem roku 2002 přivedla do časopisu Level, což později obnášelo psaní pro weby Hrej a Games.cz. Od recenzí jsem se posunul spíš k videobsahu, i skrze pořad, který jsem pár let připravoval pro Stream. V momentálním vytížení už na podobné spolupráce čas nezbývá, ale chci výhledově rozjet cosi jako videoeseje o hrách, ke kterým má cenu se vracet.
O čem píšeš nejraději?
O čemkoli, co mě nadchne a o čem si myslím, že by mělo nadchnout i ostatní. Jak zpívali Animal Collective, "so much on my mind that it spills outside" – což vystihuje i mou poruchu soustředění, která mi komplikuje nejenom psaní. Nejsnáz, a snad i proto nejradši, ale píšu o věcech odžitých na vlastní kůži. Cesty, koncerty na krev, hluboký vášně.
Jaký byl tvůj život před deseti lety?
Takový, že bych tehdy nevěřil, jaký ho povedu dnes. Strašně moc věcí proměnila Apaččina smrt, ještě víc její život.
Jak bude vypadat svět za dalších deset let?
Snad si nezvykneme na to, že hoří.
Co přeješ Full Moonu k deseti letům?
Silnou novou generaci, která ho nenechá ustrnout autorsky, ani čtenářsky. Zatím to vypadá slibně.
foto © su
redakce 01.11.2021
Míša Peštová je členkou měsíční posádky něco málo přes rok, přesto její zápal pro hudbu a psaní nabral rychle na obrátkách.
redakce 04.10.2021
Rozhovor o radostech, pracovních, hudebních i osobních.
redakce 06.09.2021
Báru Juraškovou můžete znát především coby naši recenzentku, ale píše i jinam, taky se podílí na brněnské kultuře. A studuje, i Hluk.
redakce 05.07.2021
Jakub Jaňura fotí pod nickem Kubuthor koncerty i portréty a vyhledává především tvrdší žánry.
redakce 07.06.2021
Svérázná socioložka miluje pokřivenou elektroniku, divné festivaly a vaření.
redakce 03.05.2021
Činorodý František Formánek píše o elektronice s přesahem, angažuje se v žižkovské Poustevně, sbírá fotky špatných graffiti a nadto píše básně. Představujeme.
redakce 06.04.2021
S naší brněnskou spojkou, překladatelkou a zpěvačkou kapely Plum Dumplings si vyprávíme historky z natáčení a rozhovorů.
redakce 01.03.2021
Znalce hlučných formací se ptáme na nejlepší kapely na světě, doporučené labely, koníčky a nevynecháme ani vzpomínání na začátky časopisu.
redakce 01.02.2021
Natálie Zehnalová je naší přeshraniční spojkou, která přispívá především reporty z berlínských galerií. Proč je dobré neustrnout na jednom místě a raději si rozšiřovat obzory? A víte, co je na…
redakce 04.01.2021
Petr je věčný student v tom dobrém smyslu slova, publicista, který má zkušenost s nejednou redakcí v tuzemském tisku. Antropolog, politolog, hudební hledač i ideologický průzkumník.