Shaqualyck | Články / Sloupky/Blogy | 09.08.2016
Tak jsem si říkal, nakolik bude Anohni se svým uplakaným představením působivá na menší scéně, ale ouha, na srovnání s ostravskými Barvami nakonec nedošlo. Oč lépe a hvězdněji OFF začal, tím víc to v závěru drhlo. Přijít o jednoho z headlinerů pár desítek hodin před výkopem je pochopitelně k vzteku, nicméně stát se to může. Ale aby svou účast na poslední chvíli odřeklo tolik avizovaných jmen, to už je na pováženou. Anohni, GZA, Zomby, The Kills. Nikdo z nich se v Katovicích letos nepředstavil, byť plakáty tvrdily pravý opak. Ke všemu nedorazil ani náhradník Wiley coby narychlo povolaná legenda ostrovního grimu. A lidi bloudili, hledali a nenacházeli. Blamáž je silné slovo, ale takový pech stran proděravělého lineupu OFF dosud nezažil. Na druhou stranu, pořád tu byli divočáci Lightning Bolt, groovy mickoš Thundercat a grungeoví veteráni Mudhoney…
„Touch Me I´m Sick!“ Kdo by si tuhle úchyláckou mantru nechtěl aspoň jednou v životě zahulákat z plných plic?! Ideálně v kotli a za přítomnosti rodinného stříbra kultovní stáje Sub Pop. Mark Arm a spol. už mají něco za sebou a brutální bitka v moshpitu je nechává v klidu, ne tak dozorující ochranáře, kteří z davu odpovědně vytahují crowdsurfující dítka posilněná tequilovým Desperadem. Relativně počestnou alkoholovou morálku posledního dne totiž narušily marketingové kejkle podnikavých kořalečníků. Stačilo se správně nachomýtnout a lahvinka vás neminula. A pak další. A další. Chmelovina zadáčo, na kolika festech jste to viděli?! Jen otvíráku se jaksi nedostávalo, pročež se z každého, kdo si uměl poradit bez něj, stávaly obletované pseudocelebrity. Ideální vzpruha před ambientním černokněžnictvím made by William Basinski.
Experimentální stage letos skutečně dostála svému jménu a těžko si představit jímavější vrchol než seanci pod patronátem vláčného mistra hypnotického minimalismu. První song věnoval Bowiemu. Trval přes půl hodiny a půlka stanu při něm vytuhla ve stoje. K rozhýbání krčních obratlů a zkoprnělých údů záhy zahráli a zakřičeli domácí Kaliber 44. Beaty à la Beastie Boys, nekompromisní flow a v zádech parádní kapela. Nic proti mašinkám, ale živé bicí jsou živé bicí. Co do živočišnosti však katovickou partu zanedlouho o nějaký ten chloupek přetlačila newyorská sebranka Flatbush Zombies. Chvíli to vypadalo, že snad budou sypat rýmy z pohodlí backstage, jenže pak se stan Radia Trójka pod přívalem nařvaného frázování počal otřásat v základech a kdekdo musel uznat, že Young Fathers se loni ještě drželi při zdi. A dál? Poplácat jelena a z visutého baru nad hlavním vstupem naposledy nasát klima zdejšího lesoparku. Ne, nebylo to ideální, ale neměnil bych.
OFF 2016
05.-07.08.2016
Dolina Trzech Stawów, Katowice
foto (c) žakelýna
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.