Jiří Akka Emaq | Články / Sloupky/Blogy | 10.10.2016
Tak tohle je hodně bizarní díl. Opět se budeme dívat na měsíc z 50° rovnoběžky. Dneska se ale obrňte, neboť uvidíte a uslyšíte, čeho všeho jsou čeští muzikanti schopni. Můžete k tomu popíjet pivo a přikusovat párek s hořčicí. A pak si možná koupíte lístky na jubilejní koncert Kabátů v OhToo aréně. Budiž nám hudební nebe milostivo.
Marta Kubišová – Měsíční fontána (Supraphone, 1966)
Začněme mírně. Těsně před sovětskou anexí kultuře doba přála a Martička nám tu představuje vcelku vkusně zaranžovaný tango-šansón. To je ovšem ta lepší strana československé pop-music. Věřte mi, neboť dál už to bude jenom horší.
Hanka Zagorová – Měsíc je den ode dne krásnější (Dnes nejsem doma, Supraphon, 1989)
Těm, co jezdí po republice hrát za cesťák a vegeguláš, zůstanou dveře od bran ráje české mainstreamové kýčotvornosti uzavřené. Taky pobíhat tam pak nahatej s Karlem Svobodou a Karlem Vágnerem a přitom sjíždět basový stupnice... Není o co stát. Jiří Zmožek s Michalem Bukovičem asi neměli svůj den. Ale takhle se v době normalizace normálně hrálo a bylo to normální.
Damiens – Na měsíc (Křídla, Popron Music, 1999)
Kreyson Láďi Křížka byl svého času snad ještě respektovanou a inspirativní kapelou. Asi proto, že skupin podobného ražení tu moc nebylo. To naše zmlsaná generace nemůže posoudit. Lze se mnou nesouhlasit, ale Damiens Láďi a Míry Křížkových jest peklem na zemi. A tenhle dokument určitě taky.
XIII. Století – Černý měsíc (Nosferatu, 2005)
Gotický Rammstein, Sisters of Mercy a Enigma německého Řeka Michaela Cretu dohromady. Sloka, refrén, sloka, refrén, mezihra a sólo. Střelte mě do hlavy. Oficiální vyjádření hezky česky: „Album Nosferatu je věnováno lidem, jejichž životní osudy se staly námětem nebo inspirací u některých písní Bela Lugosi, Klaus Kinski, Nicolo Paganini a další...“ (sic!)
Josef Melen – Slunce a měsíc (Slunce a měsíc, Marco Music, 2001)
Od normalizačního hitu Né pětku né (který nazpíval v roce 1984, když mu bylo jedenáct let a jeho hlas ještě neprošel mutací, a který je coververzí písně No Milk Today amerických Herman Hermits z roku 1966) udělal Pepa Melen veliký krok a v jeho portfoliu se skví např. spolupráce s Rammstein. Ovšem jeho sólová tvorba… inu posuďte sami.
Michal David – Cesta na měsíc (Bláznivá noc, Supraphone, 1988)
Poslední hřebíček do rakve a už nebudu trápit vás ani sebe. Bicí automat s brutálním hallem na virblu a kolotočářská estetika. Pokud si bláznivou noc představíte jako vypolstrovanou celu kde dlíte ve svěrací kazajce nadopovaní zklidňujícími prášky, pak možná ano. Všechno jsem oplakal, zase se osvěžil, ale tohle bych, Michale, tohle bych nepřežil.
BONUS
Waldemar Matuška – Árie měsíce (Zuzana je zase doma, 1962)
Spravme si tedy nakonec trochu náladu. Walda by asi nebyl nadšen, v jaké společnosti se ocitl. Autoři písně - duo Suchý/Šlitr ze Semaforu. Zlatá sedmdesátá léta.
BONUS 2
Marta Kubišová – Loudá se půlměsíc (Supraphone, 1965)
Tak ještě jednou Martička předtím, než začala nabízet němé tváře v pořadu České televize Chcete mě. Tahle coververze písně Un ange est venu francouzského básníka Jeana Gastona Renarda (v překladu/stylizaci Jiřího Štaidla) katapultovala Martu na hvězdné nebe české pop-music.
Znáte-li další písně osvětlené bledým luny svitem, pište na info@xplaylist.cz.
redakce 22.12.2024
Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.